Tou první bylo dost odpudivé vyjádření pana Daniela Veselého z Britských listů (kam jsem kdysi svými články přispíval a pro které dodnes píší lidé, kterých si velmi vážím) na adresu Jana Petránka za jeho názory na fungování (či spíše nefungování) Evropské unie a NATO. Pan Veselý očastoval pana Petránka výrazy, které já tu rozhodně uvádět nebudu. Proč? Mám s tím obrovský morální problém! I kdybych s panem Petránkem nesouhlasil, nikdy bych na něj podobným způsobem neútočil. Pan Petránek je člověk, který má velmi bohaté (nejen) profesní zkušenosti a prokázal neuvěřitelnou osobní statečnost. A pro mě, nejen coby psavce, byl vždy velkým vzorem!

Tou druhou bylo vyjádření teplického zastupitele Dominika Feriho na adresu Václava Klause mladšího. Pan Feri, který je o čtrnáct let mladší než já, se mimořádně nechutně obul do pana doktora Klause kvůli jeho fyzickému vzhledu. Nejsem sice voličem ani sympatizantem ODS, ale musím říct, že si pana doktora Klause velmi vážím pro jeho odborné znalosti a zdravý nadhled. A oceňuji, že se za něj postavili i jiní.

To, o čem jsem se tu v předchozích odstavcích zmínil, mě velmi trápí. Novináři a politici by nám měli jít spíše příkladem, neměli by společnost rozdělovat, ale naopak ji posouvat. Pánové Veselý a Feri v tomto ohledu brutálně selhali. Možná to bude tím, že pan Veselý není (na rozdíl od pana Petránka) skutečným novinářem a pan Feri (na rozdíl od pana Klause mladšího) skutečným politikem.

Přesto ale věřím, že bude lépe! 

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.