Naše politická scéna ještě nestrávila nepoživatelnou kaši demonstrací na Letné (Reflex 24. 6.), vše je ještě dosud v čerstvé paměti, ale ve světě už se odehrávají události, jež nejen že stojí za pozornost, ale jež brzy začnou ovlivňovat život i v české kotlině.

Odpoutejme se tedy na chvíli od toho, proč „Milión chvilek“ nepustilo na pódium pana Hutku, ale pustilo tam pana Svěráka, proč nepustili na pódium žádného politika, ale pojednalo demonstraci jako lidovou veselici – když cílem demonstrace přece byly otázky související s politickým uspořádáním našeho života atd.

K tomu, abychom pohlédli na události, jež nyní hýbou světem, musíme se doopravdy oprostit od našeho českého politického, a v případě tohoto článku - finančního - „rybníčku“.

Ono totiž – v tomto článku jde o peníze.
Inu – to jde vždycky, namítnete zbloudilému autorovi?
Ono ale v tomto případě jde o „globání peníze“, nebo použijme přiléhavější pojem z bankovního žargónu – jde o „globální“ měnu.

Ono se totiž v bankovním světě přihodilo něco zcela výjimečného, což by mohlo ovlivnit fungování bankovního světa a zejména monopolu bank na hospodaření s penězi, včetně toho, kdo peníze tiskne, kdo poskytuje úvěry, kdo má monopol na stanovení míry úroků, kdo určuje cenu zlata na Burze apod.

Kdo se jen maličko vyzná v tom, co tyto pojmy znamenají v bankovním světě, uvědomí si, že pokud se naplní vize zakladatelů nové kryptoměny Libra, že jejich počin může otřást základy celého bankovního světa, které se do současné podoby pracně budovaly po celá staletí.

Mohlo by to předznamenat konec toho, co začala na počátku 19.století budovat rodina Mayerů z Frankfurtu a jež dnes ve své finální podobě nabylo formu oněch báječných staveb bankovních prosklených paláců po celém světě – neboť v oblasti peněz jsou to ředitelé bank, kteří nám vládnou, a nikoliv - mnohdy finančně negramotní politikové.

Ještě než přejdeme k jádru článku – k Zuckerbergově digitální měně Libra, dovolte malý výlet do historie tohoto sporu, jenž byl zčásti už zaznamenán na stránkách Parlamentních listů.

Vlastně teprve v průběhu tohoto roku vy-eskaloval spor mezi velkou digitální Čtyřkou – mezi něž počítejme Facebook, Amazon, Google, Apple – a politiky Evropské unie.
Zatím mluvme o Evropské unii, ale brzy poznáme, že nová digitální měna nenechala klidnými ani politiky v Americe.

Oním příslovečným vyhlášením války bylo oznámení pana György Sorose na ekonomickém fóru v Davosu, o ukončení nadvlády těchto 4 digitálních gigantů (ZDE).

Oprávněně se budete ptát, co má György Soros společného s Evropskou unií? No, to neví ani autor tohoto článku, ale byl to on, který v Davosu oznámil, že úředníci Evropské unie zahájili s Googlem řízení ohledně daňových úniků ve výši 6 mld dolarů. Podobně se Evropská unie zachovala v případě Applu a udělila mu obří pokutu ve výši 13 mld dolarů, Facebook čelí pokutě od americké Federal Trade Commission (FTC) ve výši 5 mld dolarů.

Inu, to jsou ovšem „velké“ peníze, že ano?
Ano, jsme ve světě „velkých“ peněz... Vítejte!

Asi by bylo na místě zde uvést, že bankovní svět si střeží svůj monopol na cokoliv, co se týká měnové politiky pod pláštíkem nezávislosti na politické moci. Každý pokus o narušení tohoto monopolu je bedlivě střežen a v případě nutnosti trestán. Jedním z posledních příkladů byl pokus o vytvoření nezávislého platidla některými evropskými bankovními subjekty, jež takto chtěly obejít americké sankce vůči Iránu. Prezident Trump se proti takovým snahám ostře ohradil a vyhrožoval sankcemi, ovšem nikoliv z důvodů porušení embarga vůči Iránu, ale z důvodů narušení bankovního měnového monopolu.

Již delší dobu je tu snaha narušit monopol amerického dolaru ze strany Číny a Ruska, ale hlavní hospodářská mocnost, Čína, se k tomuto kroku zatím neodhodlala – také proto, že má v U.S.A. významné investice, jež by takovým krokem mohly být ohroženy. Takže - svět si již delší dobu pohrává s myšlenkou narušit bankovní monopol měny globálních rezerv, kterou je v současnosti dolar. Nicméně tyto globální hry si hrají bankéři centrálních bank mezi sebou, a je to odrazem síly hospodářství, jež jejich banky zastupují. Tedy hraje se podle pravidel, které si banky samy mezi sebou nastavily.

Ovšem Zuckerbergova kryptoměna Libra je z tohoto pohledu „rabijáckým“ počinem. Je odvetou za to, jak se k Facebooku a k velké digitální Čtyřce chová politický a bankovní svět.

Tato velká Čtyřka totiž zbohatla v nesmírně krátké době. Jejich zisky byly závratné a tak ke svému růstu bankéře a jejich úvěry nepotřebovala. Proto se také nevytvořila personální pouta, jež si každá rostoucí firma nutně v bankovním světě musí vytvořit.

Snad si ještě vzpomenete na Bila Gatese. Ten bankéřům zobal z ruky a dokonce jezdil s vakcínami očkovat děti do Afriky.

U velké digitální Čtyřky se nic takového nedělo.

Pokud by se naplnily Zuckerbergovy vize a vize velké Čtyřky, otřáslo by to nejen bankovním měnovým monopolem, ale bylo by s podivem, kdyby z takového sporu vyšel bez úhony i celý svět.

Podle dosavadních informací do Zuckerbergova projektu vstupují další velcí hráči - Mastercard, PayPal, Coinbase – burza kryptoměn, eBay, Uber, Spotify, Visa and Mastercard a další.

V současnosti Facebook užívá 2,4 miliardy lidí. Pokud by Facebook zavedl Libru jako platidlo nepodléhající kontrole bankéřů, byla by to výzva, jakou ještě bankovní svět nezažil.

Americký kongres již řešil Zuckerbergův projekt a předsedkyně finančního výboru Maxine Watersová požádala Facebook, aby prozatím zastavil práce na uvedení nové kryptoměny v život, než ji americký Kongres odsouhlasí. Zuckerberg už jednal s guvernérem centrální banky Velké Británie Markem Carneyem a se zástupci amerického ministerstva financí. Oba doporučili, aby digitální měna Libra byla kryta zlatem. Což v současnosti není žádná z jejich národních měn...

Uvidíme tedy, jestli to byla od Zuckerberga „klukovina“ a rychle se podřídí reálné moci finančního světa nebo se zrodí první „svobodná“ měna v měnové historii.

Takže - až se otřepeme z demonstrací na Letné a vykoupeme se v Mácháči, máme tu problém snad desetinásobně většího rozměru.

Vypadá to tak, že si chudák György Soros na „stará kolena“ klidu příliš neužije.

Příště – více o historii „svobodných“ měn.