Již v roce 2015 a začátkem loňského roku docházejí čeští političtí představitelé na základě některých kybernetických útoků, jakým byl například útok na web ČSSD, k názoru, že je nutné posílit kybernetickou bezpečnost. V roce 2015 vzniká „Akční plán k Národní strategii kybernetické bezpečnosti České republiky na období let 2015 až 2020“, který svěřuje kybernetickou ochranu vojenské rozvědce, a to přesto, že již zde existují instituce spadající pod NBÚ nebo s tímto úřadem ministerstva vnitra spolupracujícím. Vzniká vládní návrh novely zákona přednesený ministrem obrany. Naposledy na podzim minulého roku ministr Stropnický v médiích návrh takto obhajoval: „Samotné základní nástroje fungování státu, včetně zajišťování obrany a bezpečnosti, dnes závisejí na spolehlivosti komunikačních systémů, a lze proto očekávat, že právě ty se v případě konfliktu stanou terčem kyberútoků. Kyberprostor tak lze bez nadsázky označit za bojiště jednadvacátého století.“ Ministr veřejnost ujišťuje: „Novela nastavuje přísné kontrolní mechanismy a zároveň neopravňuje VZ sledovat obsah komunikace konkrétních osob. Pokud by to bylo v nějakém případě třeba, bude samozřejmě nutné povolení soudu.“ Ale také říká: „Na straně jedné a ochrana soukromí na straně druhé je vždy potřebná. Na druhou stranu existuje jen málo oblastí bezpečnosti, kde je potenciální ohrožení našich zájmů tak závažné a kde zároveň musíme odvést tak velký kus práce, abychom získali adekvátní schopnosti a prostředky ke své obraně.“ 

Veřejnost se ozvala

V současnosti vznikají iniciativy, které poukazují, jako například prohlášení Pirátské strany, že „ve skutečnosti nový zákon dovolí zpravodajcům ještě více sledovat a aktivně zasahovat do provozu internetu, většinou bez přechozího souhlasu soudu.“ Různé subjekty (viz níže) mají obavu z povinnosti instalace vyspělých zařízení, která umožní sledovat provoz na internetu a za pomoci takzvané hloubkové kontroly paketů. Zákon podle některých IT expertů umožní pracovníkům vojenského zpravodajství instalaci „černých skříněk“ do sítí poskytovatelů internetu. Rozvědka bude mít tak možnost plošného odposlechu, k němuž stačí souhlas vlády.

Akce proti novele zákona se ujímá především iniciativa nazvaná „Přichází rozvědka“, kterou založila skupina DBAS (Digitální bezpečnost a soukromí), což je platforma IT expertů a přichází s Výzvou za svobodný internet v České republice. K té se zatím do neděle odpoledne připojilo celkem 13 subjektů (DBAS, Pirátská strana, Brmlab (hackerspace in Prague), Iuridicum Remedium, Nethemba (slovenská bezpečnostní IT společnost pracující na Slovensku i v Čechách), WALK (IT společnost) a Fitkrám (obchodní společnost), Svobodní (pol. strana), Paralelní Polis z. s., kraxnet.cz (IT společnost), myappin.cz (IT vývojáři), Arec Future (IT technologie), Grade Film (film. produkce). Uvedená iniciativa upozorňuje na vágně napsanou novelu zákona, která umožní plošné odposlechy obyvatelstva, aniž by i v případě kybernetického ohrožení bylo podle iniciativy třeba plošného odposlechu obyvatelstva. Iniciativa poukazuje na skutečnost prakticky neomezené pravomoci. Iniciativa projednávanou novelu příznačně nazvala „Orwelův zákon“.

Upozornění iniciativy „Přichází rozvědka“ a Pirátů