Jedná se o dodávku nejprve šesti těchto bojových letadel, která mají být dodána do konce března 20017 a celkem má být srbská armáda vybavená deseti ruskými stroji. O těchto dodávkách jednal srbský premiér Aleksander Vučić 21.prosince v Moskvě s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu. Ze Západu přichází komentáře popisující obavu ze srbsko-ruského vojenského obchodu, kdy Srbsko se sice chce stát členem EU, ale vojensky se sbližuje s Ruskem. Srbský premiér proto Západ uklidňoval slovy: „Srbsko neustoupí od své vojenské neutrality“.

Vzápětí přichází zprávy z Chorvatska, když prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová oznámila , že Chorvatsko nakoupí vojenskou techniku a bojová letadla ze Západu. Zatímco u bojových letadel a další techniky není jasno, již nyní dala na vědomí, že má zájem o americké helikoptéry Black Hawk. Svoje prohlášení doprovodila komentářem na adresu Srbska: „Naše objednávka neznamená žádné zbrojní závody se Srbskem. Na objednávku Migů-29 se dívám jako na legitimní potřebu Srbska k obraně svého vzdušného prostoru.“ Navíc Chorvatsko přestalo blokovat přístupové rozhovory Srbska s EU a zdá se, jakoby zde byla snaha o strávení „černé“ minulosti. Ovšem to je, jak vidno pouze zdání.

Co se týče časové posloupnosti, spíše by se dalo mluvit o srbské reakci na chorvatské řinčení zbraněmi, neboť již začátkem roku se v Chorvatsku mluvilo  o nutnosti nákupu zbraní. Následovaly v květnu zprávy o tom, které bojové letouny hodlá Chorvatsko nakoupit a uvažovalo se o Gripenech, F 16 dodaných z Izraele, z Jižní Koreje to mohly být letadla FA 50 a konečně z Francie bojová letadla Rafael. U všech by se jednalo o již použitá letadla. Zatím největší naději mají švédské Gripeny.

Slovinské znepokojení

Tato situace spolu s dalšími politickými kroky obou zemí vyvolává u sousedů velké obavy. Poslední dobou skutečně lze sledovat přiostřování rétoriky mezi Chorvatskem a Srbskem. Celou situaci komentuje včerejší vydání slovinského deníku Delo v článku „Ohrožení dobrých sousedských vztahů mezi Srbskem a Chorvatskem.“

Článek mimo nákupu bojových letadel upozorňuje na další závažný chorvatsko-americký projekt. Autor článku popisuje rušnou situaci před několika týdny na letišti u Zadaru, kde přistálo americké dopravní letadlo s dodávkou pěti helikoptér OH-58D Kiowa Warrior. Podle autora se jednalo jen o jakousi „zprávu“ chorvatskému východnímu sousedovi. To nebylo vše. Článek upozorňuje na závažnější skutečnost, a to projekt nazvaný Novogradnja 540 (Novostavba 540), což není nic jiného než výstavba velké chorvatské válečné lodi se zbrojním systémem SMASH s dělem 30mm Mk44 Busmaster-II, podle článku údajně za pomocí USA. Chorvatské námořnictvo má zájem o pět super velkých válečných lodí. Slovinsko nemá dodnes vyřešenu otázku pobřežních a mezinárodních vod s Chorvatskem, proto možná je tento důraz autora článku na tento projekt.

Slovinský článek upozorňuje nejen na intenzivní „palbu“ v médiích jak chorvatských, tak srbských, kdy jedna strana obviňuje druhou ze zvyšování napětí. Nejde podle autora ani o to, že by Srbsko nebo Chorvatsko hodlalo v současnosti použít nakoupené zbraně, ale jedná se zvyšování napětí na Balkánu ze strany jak NATO, tak Ruska. „Většina z těchto hrátek nemá jiný význam, než boj o dominanci v regionu s konečným důsledkem pro Bosnu a Hercegovinu, o kterou mají zájem jak Chorvaté, tak i Srbové,“ píše se na serveru slovinského deníku Delo. K tomu autor na závěr dodává, že veřejnost s obavami sleduje řinčení zbraněmi mezi Srbskem a Chorvatskem, které přitom prezentováno jako „výhodná“ koupě –donace, ať z Ruska nebo USA. Lidé si všímají slov politiků z obou stran, kdy ještě začátkem tohoto roku srbský premiér Vučić oslavuje Den bosenské Republiky Srbské a na to mu odpovídá chorvatský ministr obrany Ante Kotromanović raketovou obranou pořízenou v rámci NATO.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.