Saudská tisková agentura, která zveřejnila fotografii s komentářem, že saudský král a jeho syn již předtím vyjádřili rodině zemřelého novináře soustrast.

Vzniklá situace má politicko-ekonomickou dohru, která se týká strategických úvah především v USA. Na toto upozornil turecký vojenský expert penzionovaný generál Naim Baburoglu, který tvrdí, že Donald Trump bude chtít využít této situace v tlaku na Saudskou Arábii, aby zvýšila svůj nákup zbraní. Generál uvedl: „Spojené státy nikdy neuvalí na Saúdskou Arábii takové sankce, které by ji zničily. Půjde pouze o sankční rétoriku, která se stane nástrojem prosazování amerických zájmů.“

Ropa a Írán

Je zde ovšem další problém a možná ten hlavní. Jde o to, že Saudská Arábie je předním vývozcem ropy a vražda novináře se začala projevovat v reakci zemí vůči Saudské Arábii. Mnohé země začaly uvažovat o sankcích, což by se mohlo projevit v tom, že Saudská Arábie by odpověděla embargem ropy, jako tomu bylo v roce 1973. Saúdskoarabský ministr energetiky Chálid Fálih uvedl, že k tomu Saudové nepřikročí. Naopak USA tlačí nyní na to, aby Saudská Arábie ještě zvýšila těžbu ropy. To je další úmysl USA, využít situace a donutit Rijád ke zvýšení produkce ropy, neboť 4. listopadu má vstoupit v platnost embargo na iránskou ropu, což by mohlo ohrožovat světovou ekonomiku. USA navrhují Saudské Arábii zvýšit produkci o 20 miliony barelů denně.

Zastáncem většího tlaku na Saudskou Arábii je turecký prezident Erdogan a země EU. Zmíněný turecký expert Naim Baburoglu si myslí, že půjde o planý tlak, který USA nepřiměje k sankcím vůči Saudské Arábii a odhaduje, že nanejvýše dojde k sesazení prince Muhameda bin Salmána a jeho nahrazení jiným členem rodiny.

Turecko naopak využívá celé situace k tomu, aby se stalo vůdčí zemí ve vyšetřování vraždy a tím prokázalo světu, jak prezidentu Erdoganovi jde především o lidská práva a demokracii. Turecko chce tak nabýt znovu kreditu důvěryhodnosti, že je konstruktivní zemí v rámci celosvětové společenství.

Postava Mohameda bin Salmána

Potom co se přihodilo, ještě více vystoupila do popředí skutečnost, že princ již není považován za reformátora saudských poměrů, ale za despotu, který se snaží především uzurpovat moc v zemi. Zatím se však Rijád a princ snaží o úskok a vše svést na saudské tajné služby.

Jakkoli princ Muhamed bin Salmán chce smýt krev ze svých rukou, objevují se důkazy poukazující na jeho spojitost s vraždou. Web Middle East Eye, jehož redakce sídlí v Londýně, přišel s článkem o elitním útvaru „Jednotka tygr“ (Firqat el-Nemr). Pochopitelně se jedná o Američanům dobře známou elitní asi padesátičlennou jednotku sestavenou před rokem z různých poboček saúdských bezpečnostních složek. Zdroj webu uvedl, že úkolem jednotky je povraždit doma a v zahraničí disidenty saudského režimu, aniž by to vešlo ve známost médiím, politikům a zahraničí vůbec. Zdroj nechtěl uvést, kdo přesně úkoluje tým, ale připustil, že jeho dva přední členové, a to poradce pro vztahy s veřejností Saúd Kahtání a generál Ahmed al-Assiri (nedávno propuštěný z vězení, má přezdívku Tygr jihu a podle něj jednotka nazvaná) mají vazbu na korunního prince. Ten také vybral pět svých nejvěrnějších a důvěryhodnějších členů svého osobního bezpečnostního týmu, aby sloužili v Jednotce tygrů. Z jednotky bylo patnáct mužů vysláno zabít novináře.

Včera poprvé také Donald Trump ve svém rozhovoru pro deník Wall Street Journal připustil, že celá záležitost by se mohla týkat korunního prince.

Bin Salmán je princem chaosu

Další světlo do případu přináší komentátor David Hearst (bývalý vedoucí zahraniční rubriky The Guardian a nyní je šéfredaktorem Middle East Eye), který mimoto, že upozorňuje na skutečnost, že Saudská Arábie není jako Kadáfího Libye nebo Assadova Sýrie, ale jedná se o zemi, která je největším producentem nafty na světě a nejbohatší zemí v regionu. Podle Haersta německá federální výzvědná služba Bundesnachrichtendienst (BND) měla podezření na charakter a politiku prince Muhameda bin Salmána. Upozornění se datuje již z roku 2015, kdy tehdy pětadvacetiletý korunní princ byl ministrem obrany. V té době se „opatrnický přístup saudské královské rodiny změnil v impulsivní politické reakce,“ uváděla zpráva německá výzvědné služby.

David Hearst upozorňuje na své dřívější tvrzení z loňského června, kdy tvrdil, že bin Salmán je „princem chaosu“. Z toho vyvozuje, že jde o velice nebezpečný precedent, na který by si podle něj měly USA a Velká Británie dát pozor. „Jedná se o to, že po katastrofické sérii západních intervencí na Blízkém východě znamenající zhroucení Jemenu, Libye, Sýrie a blížícího se kolapsu Iráku, musí být jasným cílem Západu mít v regionu spolehlivé vůdce, kteří mohou v této oblasti zajistit stabilitu,“ píše Hearst. Pochopitelně, že tím zpochybňuje korunního prince a představu, že by se měl stát králem Saudské Arábie, která vedle Turecka a Íránu patří mezi regionální hegemony, kteří za určité situace při sblížení svých stanovisek mohou zajistit v této oblasti světa stabilitu a mohou začít spojovat národy, které se desetiletí utápěly v bojích.

Možná alternativa: Ahmed bin Abdulaziz

Je zde další pochybovač Ali Shihabi, zakladatel Arabské nadace, který na svém twitteru napsal: „Je poněkud bláznivé a nepochopitelné očekávat od Mohammeda bin Salmana, mladého vůdce teprve s několika lety zkušeností, aby dokázal řídit a s úspěchem se vyrovnat s politickými problémy moudrého zkušeného politika západního ražení.“ Míří tím stejně jako David Hearst k názoru, že dosazením tohoto člověka na trůn, by znamenalo chaos a katastrofu pro saudské království. K tomu Ali Shihabi dodává: „Stabilita a kontinuita jsou naprosto zásadní. Kroky prince k tomu nevedou. Změna na trůnu by dostala zemi, která je obklopená nebezpečím, do vážných nepokojů, politických her a možnému kolapsu království.“

Tímto všichni komentátoři naznačují, že zpackaná vražda novináře Džamála Chášukdžího by se světu mohla hodit, aby se korunní princ nedostal na trůn. Proto David Hearst píše o tom, jak je hrozivá představa, kdyby Trump pokračoval a nepopíral tvrzení Rijádu, nebo kdyby navíc král Salman přesvědčil svět o tom, že jeho syn se dokáže rychle ponaučit a že si vezme k srdci i ostrou kritiku a že do budoucna se již něco podobného nebude opakovat.

Tento scénář by podle všeho vedl k tomu, že by v saudském království zavládl teror a dnešní, princ, budoucí král by vyšel ze všeho a bez skandálů.

Existuje alternativa v podobě dalších členů královské rodiny. Jsou tu další princové, zkušenější, zaručující větší stabilitu a mají také podporu rodiny a národa. Jedním z nich je princ Ahmed bin Abdulaziz, bývalý náměstek ministra vnitra, který se v současnosti nachází ve Velké Británii. Je v Saudské Arábii populární, méně kontroverzní a mohl by urovnat také poměry v královské rodině.

K tomuto výběru má šéfredaktor serveru Middle East Eye David Hearst sarkastickou poznámku, která stojí za citaci: „Království by nepřišlo o své smlouvy na zbraně a nevytratila by se spolupráce s koncernem BAE Systems. Zbrojnímu průmyslu zůstanou zakrvavené ruce, které budou nadále posílat zbraně diktátorským režimům po celém světě. Bude zde jen jediná změna, že v čele království bude stát jiný princ.“

Ze Saudské Arábie poteče ještě více nafty, bude levnější a navíc s aditivem krve.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.