Nebudu zde rozebírat osobní profil p. Halíka; jeho negativní postoj k různým lidem jiného názoru je dostatečně znám a jeho vstřícnost k „bratřím“ muslimům rovněž. Takovým prohlášením dělá křesťanství medvědí službu a není to poprvé, kdy jeho slova spíše potencionální nové věřící odrazují, než aby byly ku prospěchu církve.

Obecně; historie se nedá popřít, ale tudy se asi myšlenky p. Halíka nevydaly. Přes všechny středověké excesy to byly křesťanské morální pilíře, které spolupůsobily při tvorbě demokratických pravidel, do kterých jejich tvůrci to čiré Ježíšovo lidství zapracovali v zákonné podobě lidských práv. Proto i nevěřící občan, který byl jako „druh“ také při zrodu zmíněných zákonů, má oprávnění se při prosazování a obraně demokracie odvolávat na materii, ze které se dnešní evropská pravidla tvořila, což jsou m.j. také křesťanské tradice.

Zvláště v dnešní době je potřeba to, co křesťanství přineslo, tedy shrnuto nepřesně do pojmu zlaté pravidlo, důrazně připomínat a nemusí u toho asistovat náboženská rétorika. Rovněž národní tradice a zvyklosti, které jsou na ústupu v celé Evropě, mají své nezadatelné místo v obraně před cizími prvky, které se vtírají do organizování společnosti a to často formou, která nerespektuje platné zákony. A jsme v reálu, kdy vedoucí rádoby elity téměř v celé Evropě tento stav umožňují svou netečností a neschopností.

Není k výše uvedeným řádkům překvapivé, že je hlavně řeč o nejrazantnějším narušiteli evropských demokratických pravidel a tradic, o islámu a muslimech jako takových. To, že je mu to umožněno, má, vedle přímo zločinného konání špiček EU a zvláště Angely Merkel, také na triku katolická církev. Zcela pominu papeže, ke kterému jsou kritičtí i mnozí duchovní, ale církev, to není jen papež. Jak to, že dnes a denně neslyšíme protestní hlas od křesťanských duchovních na obranu svých bratří, kteří jsou především muslimy pronásledováni, vyháněni z domovů a vražděni. Mnohdy, a to je nejvíce odsouzeníhodné, to nejsou důvody mocensko-politické, ale ryze náboženské. Proč? Inu protože nenávist k jinověrcům a samozřejmě ještě více k ateistům mají muslimové ve svých základních svatých textech. Vůbec si nepřipouštím, že by katoličtí duchovní neznali sunnu a Korán. Proč při znalosti islámské ideologie mlčí?

Proč se nediskutuje o tezích, které vybízejí muslimy k uchopení světské moci a vymícení všech jiných náboženství? Proč je běžné, že se z islámu říká jen ta nekonfliktní třetina textu? Je odvěkou pravdou, že polopravda je mnohem horší než lež! Právě toto je ten největší hřích p. Halíka a zločin všech, kteří o islámu neříkají celou pravdu. K dnešní situaci lze najít řadu příhodných citací z islámských textů; mně ale pro budoucno zvláště utkvělo poučení pro muslimy v akci: „Nenabízej mír, máš-li převahu!“

Bylo by hodně troufalé, a to od každého – p. Halíka nevyjímaje, domýšlet, co by dnešní situaci směrem ke všem křesťanům a vůbec k lidem řekl Ježíš. Ve své době se vyjádřil a jeho slova rezonují ve společnosti dodnes, aniž si to mnozí uvědomují. Já budu troufalý jen napůl: jsem přesvědčen, že by křesťanům nastavovat druhou tvář směrem k muslimům – NEDOPORUČIL!