Při dřívějším průzkumu mezi učiteli islámu v Rakousku (je přítomen na školách od r. 1982) více než pětina odmítá demokracii (dnes to bude jistě horší). Rovněž nedávné vyjádření odvážných kantorů a ředitelů jak v Rakousku, tak i v Německu upozorňuje na radikalizaci již dětí školou povinných, které se odmítají učit i jazyk země, která je přijala, natož další předměty. Na školách s převahou muslimských dětí dochází často k fyzickému napadání dětí „domorodců“.

V řadě států záp. Evropy bylo zjištěno, že značný počet mešit vede své ovečky k nenávisti k vládnoucí majoritě a vůbec k nemuslimům a proto musely být některé mešity zavřeny.

I dle toho mála výše uvedeného mám velkou pochybnost, zda jsou evropští muslimové schopni nějaké dohody, ve které by byly zneplatněny v islámských textech všechny teze o nenávisti a návody k násilí (třeba formou jejich zacílení na dobové události) a tím dosáhnout legality v evropském prostoru krytého demokratickými pravidly. K tomu, dle mého, je zapotřebí široké veřejné diskuse s masívní podporou médií. A jsme u problému: v řadě záp. států, pod tlakem OIC (sdružení všech islámských států) je již zavedena nebo se zavádí přísná CENZURA na jakoukoli diskusi o podstatě islámu a jejich 1400 let starých textech! Kam až zajde politicko – náboženská nepatřičná korektnost současných pomýlených elit v jednotlivých státech včetně těch bruselských?!! V plynulý přechod v „Evropský chalífát“?!! Za těchto podmínek je i laikovi jasné, že široká diskuse vedoucí k oboustranně přijatelné dohodě není bez výměny evropské generality možná.

Někomu se tyto řádky mohou zdát jako zbytečné strašení (lepšolidem u stolků v „pražské kavárně“ zcela jistě), ale právě ti, kteří takto uvažují si musí, v zájmu objektivního hodnocení, umět představit vývoj složení populace při současném trendu. Nemuslimští Evropané pomalu vymírají (a politici s tím nic nedělají např. výraznější podpora vícečetných rodin s prokazatelným pracovním poměrem po určitou dobu) a muslimové přibývají – ať už natalitou nebo migrací. Prosté kupecké počty každého s prům. IQ jej přivedou k číslům, že za 50 - 70 let už nebude cesta zpět.

Střízlivé odhady mluví o trojnásobku dnešního stavu a to už se pohybujeme v desítkách procent z celkového počtu obyvatel při snižování majoritní populace, zvyšování těžko odhadnutelném počtu konvertitů (kteří s růstem celkového počtu muslimů budou více přibývat) a rovněž špatně odhadnutelném počtu přišedších migrantů při silném tlaku na spojování rodin. A že ty muslimské rodiny mají svou patřičnou četnost. Není zanedbatelné, že budou vesměs soustředěni ve větších městech a ty v prvé fázi, před celostátním získáním moci, ovládnou. Nejblíže k tomu má dnešní Londýn. Někdo si řekne, že je to doba daleká, ale ti střízliví si uvědomují, že při nezměněném vývoji se tato doba již týká dnešních dvou generací.

Ty nedávno narozené nechme zatím stranou, ale když se podíváme na ty druhé, dnešní –náctileté a třeba + 5 let, otázka je nasnadě: kde je v tom názorovém spektru vidíme? Odpověď je poněkud tristní. Odmyslíme-li si ty trvale zabořené do chytrých mobilů a podobných zařízení, je zde dosti silná množina ovlivněná multikulturalismem prosazovaným od Sorose, přes byznys všeho druhu včetně (ne)ziskovek, pseudohumanizmem prosáklou části „elit“, až po guru hnutí vlastizrádnou Merkel s krví na rukou. Bohužel lidi tohoto smýšlení najdeme v nezanedbatelném počtu i ve školství a výsledek je, že ti mladí, co se neváhají veřejně projevit (možná i s pochvalou profesora), jsou s hesly na náměstích před řečníky sebevražedné skvadry, reprezentované různými Halíky, mnohými z TOP 09 v čele s dřívějším předsedou Schvanzenbergem nebo také třeba Drahošem, ač to předvolebně popíral (video z lucerny ho usvědčilo).

Má-li se u nás v nazírání na muslimskou přítomnost něco změnit a prorazit tak účelovou obranu s argumentací o současném počtu muslimů v ČR, je nezbytné dostat tuto problematiku na pořad jednání parlamentu, senátu a současně i do veřejnoprávních médií; nejlépe rovnou s právním rozborem nesouladu islámské ideologie s našimi zákony. Pak už se, věřím, široká diskuse rozvine. V obráceném gardu to půjde jen stěží.

Pokud by se jakýmkoli způsobem podařilo v ČR otevřít projednávání právního problému kolem islámu, mohly by argumentace z obou stran proniknout i za hranice, cíleně do europarlamentu a bruselských orgánů. Pro začátek by stačilo konstatování, že právně je současný stav v rozporu s evropským právem včetně legislativy v jednotlivých zemích.

Ale hlavně: UČINIT Z TOHOTO ZJIŠTĚNÍ ZÁVĚR – NÁVOD K PRAKTICKÉMU ŘEŠENÍ!