A nutně se vzápětí těm, kteří o islámu něco vědí, vkrádají otázky:  kde jsou patřičná a důrazná varování  od těch samých arabistů a od všech imámů v Evropě směrem k muslimům, zvláště k těm „umírněným“, při každém dalším ubožáckém útoku teroristů?

Činit totéž vůči radikálům nemá cenu; ti už mají mozek vypreparovaný, protože jinak nečinili s debilitou hraničící zvěrstva proti lidskosti. V dutých hlavách jim zbyl jen trvalý malý džihád a vidina muslimského ráje s pannami k dispozici. A další otázka: co způsobí, že z jistě nevinného zrozeného malého človíčka, který je stejný při svém zrození jako miliardy jiných, se stane bestie, která nemá s člověčenstvím nic společného? I laik si umí přesně odpovědět!

Ano, všechno spěje ke krvavým střetům a ti, kteří by mohli to nejhorší odvrátit a jsou na tahu, MLČÍ ! A stačilo by tak málo a přitom hodně. V rámci své umírněnosti přijít s takovou verzí islámu, která nebude mít ani skrytou pobídku k násilí a která bude, ne fiktivně, ale skutečně v souladu s evropským právem. Zde je však nutné jasně poukázat na současné i minulé politiky z celé Evropy, kteří, místo toho aby právo vymáhali, tak ho křiví a zbaběle ustupují zjevně nepřijatelným požadavkům. Na jejich,  především na jejich rukou bude krev nevinných.

Už nás ani nepřekvapují taková prohlášení, jaké učinil šéf švédské bezpečnostní policie Anders Thornberg, že tam mají tolik džihádistů, že už bezpečnost občanů nejsou schopni bezezbytku zaručit. O ztrátě kontroly nad stovkami potencionálních vrahů slyšíme i z Německa, desetitisíce jsou ve Velké Británii a jinde to nebude lepší. A to se ani nechci domýšlet, kolik incidentů zůstalo pod pokličkou nemístné korektnosti, kterou tak vehementně, i za cenu nesmyslných trestů, v záp. státech prosazují. Už jsou tak daleko, že např. v Německu jdou k soudu rodiče, kteří nechtěli svou ratolest pustit do mešity, která byla a nebo ještě je stále v hledáčku policie.

Nejde se nezmínit, že tak jako mnohdy v minulosti, tak i dnes je náboženství mocnými tohoto světa zneužíváno. Bez asistence velmocí, bez jejich hrátek s lidskou pomýleností, samozřejmě za účelem zisku a moci, by žádný t.z. islámský stát v takovém rozsahu nevznikl.  A samozřejmě za vším je také ropa. Bez ní bychom o Středním východu slyšeli jen sporadicky a islám by se zabýval jen svými vnitřními problémy a jeho vize o ovládnutí světa, dnes konkrétně Evropy, by zůstaly jen v oblasti snových představ Mohameda.

A právě to, že islámská nauka si činí přímý nárok na světskou moc, z ní dělá něco více než pouhé náboženství; je to ideologie, která je zcela zjevně v kontrastu s demokratickými pravidly. Řešení? Mají ho v rukou právě ti evropští umírnění, ale to by se museli vzdát některých středověkých tezí, které snad měly význam v tehdejší době, ale dnes jsou naprosto nepřijatelné. A samozřejmě řešení mají v rukou hlavně politici, ale při současném názorovém rozložení sil žádný podstatný posun neočekávám. Zvláště, když už je mnohde trestné jen se o islámu kriticky vyjadřovat.

Jak už jsem někde napsal, není jiné cesty, než dojde k nejhoršímu: stačit urychleně v celé Evropě unavené a multikulturně pomýlené staré herky v čele přepřahat!  Dvojí volby ve Francii však ukázaly, že Francouzi to ještě nepochopili a budou za to pykat. Přeji českým voličům, aby s myšlenkou na budoucnost svých potomků, měli odpovědnější přístup.  

Miroslav Kulhavý