A vůbec vyjadřování, spíš povyšování se při srovnávání těch, které by chtěl mít v průvodu 17. 11., s těmi na dvou demonstracích na Václaváku, kdy zvláště ty na té druhé označuje jako většinově proruské, což je v příkrém rozporu s jeho odmítáním nálepkování od těch politicky na druhém břehu.

To bylo i na moderátora Strakatého trochu příliš a tvrzení Hlavatého o vypouštění dezinformací z opozičního tábora poopravil, že „cinknuté informace“ najdeme v celém politickém spektru. Marné bylo popírání Hlavatého, že nehovoří z pozice člena STAN, kde je v předsednictvu strany. Zvlášť jeden výrok o právu na českou vlajku měl grády: „Musíme přestat být přizdisr**i a vyjít do ulic, česká vlajka patří nám všem.“ Vskutku kultivované.

Zvláště nemístné byly poznámky na adresu demonstrantů na Václaváku, že jejich vlajky byly z jedné strany české a z druhé ruské. Mluvil jsem s řadou účastníků, kteří byli na obou protestních setkáních, a když bych to zastřešil statistikou, určitě více než 90 procent lidí bylo protestovat proti Fialově vládě. Pokud bych chtěl být škodolibý, je s otazníkem, jaké vlajky se p. Hlavatému v průvodu z Albertova sejdou; aby tam nebylo víc jeho kamarádů s těmi barevnými.

Rovněž působí dost nevěrohodně, když člen předsednictva STAN označuje jiné za extremistické, a přitom je všeobecně známo, že MV vede nevěrohodný seznam organizací s tímto označením a STAN zde má ministra v osobě pana Rakušana. Nevěrohodnost zcela jasně dosvědčuje, že toto označení nesou i Parlamentní listy! Soudný člověk musí u nich registrovat solidnost, deklarovanou členěním textů do řady rubrik, a to právě od parlamentních proslovů přes komentáře politiků až po jasně vyčleněný prostor pro názory známých osobností, ale i řadových občanů s názvem Petice a názory.

S demonstracemi se roztrhl pytel, ale důležité je, jak je která zaměřená, jaké si klade cíle, co chce změnit, koho chce oslovit, respektive jak vyzní, ať už v médiích, nebo vůbec ve společnosti. Samozřejmě propaganda hlavně v médiích může původní záměr posunout někam jinam, což se stalo v pohledu na ty dvě s mottem „ČR na 1. místě!“ s jasným protestem proti vládě.

Tak jako někteří novináři a komentátoři využili minulost svolavatelů a posunuli jednoznačný protest proti hrobařům republiky, tedy proti vládě, stejně pan Hlavatý udělil hlavně té druhé demonstraci proruskou nálepku. Obecně odmítat nálepkování, ale pak se ho sám dopouštět, být v předsednictvu strany, u které se v dost vysoké stranické rovině objevila kriminální stoka nezákonného obohacování, byl bych v hodnocení druhých opatrný a rozvážnější.

Jedno je zřejmé. Zatím se protesty proti (ne)konání vlády tříští, místo aby se sjednocovaly. Kromě vlády i jiné persony kalí vodu. Štrykováním vysílená předsedkyně Parlamentu (Markéta Pekarová Adamová), která při práci s jehlicemi ještě stačila v diplomacii dělat slona v porcelánu, Tchajwanec (Miloš Vystrčil) je rovněž strůjcem zahraniční politiky, ač řešení žhavých domácích problémů by jistě mělo být zvláště u něj „na 1. místě“, a tak čelit názorům, že Senát je zbytečný a stačilo by jej nahradit právníky v kontrolní komisi s právem vracet PS zákony, s náklady sotva čtvrtinovými těch stávajících, atd.

Určitě by se měl pan Matěj Hlavatý, coby člen předsednictva STAN, zamyslet a zvážit, zda je hnutí v takové pozici a formě, že se může vymezit proti mnoha tisícům nespokojených občanů, dát jim nálepku a sám sebe ustanovit tím „pravým“ demokratem.