Nevěřícím a i těm „vlažným“ v Kristu by to mohlo být zcela lhostejné, ale kdo „odepíše“ svou minulost, nebude se moci v budoucnu o co opřít. A ta minulost byla křesťanská; i se všemi chybami a dogmaty. Rovněž tato minulost, oproštěná od církevních nánosů, stála u zrodu morálního základu evropských demokratických pravidel.

Co muslimům v Evropě překáží, co je uráží, už bylo mnohokrát popsáno; stručně – vše nemuslimské. Zvláště tam, kde je muslimská komunita početnější (no go zones), je tlak na změnu pravidel, včetně těch křesťanských symbolů, nejzjevnější. Připočteme-li křesťanskou neschopnost aktivní obrany, podtrženou přímo dolézáním papeže, krytým chimérou mírového spolunažívání s muslimy v Evropě, je cesta ke smazání křesťanské minulosti otevřená a samozřejmě dlážděná dobrými úmysly. 

Že se papež rozhodným způsobem nezastane systematicky vražděných křesťanů v islámských zemích je přímo zločinné a jen to ještě více devalvuje jeho mírové snažení. V minulosti to bylo území křesťanské a to, že se tehdejší vládcové nedokázali postavit muslimské invazi, je poučením pro dnešní vládce a tragedie křesťanských menšin je živou připomínkou. M.j. v Koránu je psáno, že byl seslán ARABSKÝ KORÁN a ten měl v Arábii zůstat. I poslední přání tvůrce islámské ideologie Mohameda bylo o vyčistění Arábie od všeho nemuslimského; tedy Arábie, ne celého světa. Všude jinde jsou muslimové jen hosté a slabost hostitelů si přetavili v pozici agresorů.

Až když šlo o evropské bytí či nebytí (tedy spíše o šlechtické majetky), dostal islám v Evropě na zadek – dlouhodobé vytláčení muslimů z Francie a Španělska a rozhodná záchrana Vídně r.1683 spojenými vojsky pod velením Jana III. Sobieského, zvaného též „Lev z Lechistánu“, m.j. i pro již dřívější vyhrané bitvy s Turky v mateřském Polsku. A jsme ve žhavé současnosti, kdy na nátlak muslimů ve Vídni bylo upuštěno od instalace sochy tohoto muslimobijce a zachránce Vídně. Rakušané, styďte se.  

Při zrychlujícím se narůstání počtu muslimů v Evropě, lze již dnes kvalifikovaně odhadovat – zůstane-li těm odpovědným hlava v písku – že je otázkou jen několika desetiletí, kdy muslimové budou usilovat o řízení státu a nebo alespoň o spolurozhodování s právem veta.Z tohoto stavu už nebude návratu a bude pak lhostejno, zda odstranění evropské kultury bude následně trvat 10 let nebo dalších x desetiletí.

Jednou z příčin, vedle vyšší porodnosti, rychlého nárůstu počtu muslimů v Evropě je samozřejmě migrace z islámských zemí. Je přímo zločinem, že dodnes není v EU stanovena jasná doktrína: žádné muslimské migranty nebereme a z přišedších značnou část vrátíme. Je zřejmé, že k takovému znění je potřeba se vůči islámu zásadně vymezit, což mělo být na stole nejméně již před 50 lety. Proč? Islám není a nikdy nebude kompatibilní  s evropskými zákony, tedy s demokracií. Všechny pokusy o zneplatnění těch nejhorších veršů, které vybízejí k násilí, skončily, pro zásadní odpor islámského světa, nezdarem. M.j. Korán by se musel zredukovat cca na polovinu, neb právě ta polovina se nevěnuje vlastním věřícím, ale káfrům, tedy nevěřícím a jinověrcům. Jak se hodlají v budoucnu muslimové v Evropě chovat existuje již tisíce důkazů: vedle verbálních útoků, jimiž se snaží změnit daná pravidla, je registrováno značné množství skutků kriminální povahy.

Podíváme-li se do zákulisí, seznáme, že podpora nelegální migrace není iniciována jen přepravní mafií. Té nadržují zločinci z vedení EU, kteří pod rouškou pseudohumanity dle příkladu Merkel otvírají brány a nejsou ani schopni vytřídit a zadržet navrátilce z ISIL. Ti další, kde figuruje také jméno Soros, jsou ještě nebezpečnější, neb mají skrytý plán, jak z Evropy udělat federální beztvaré společenství, naplněné lehce ovladatelnou lidskou hmotou a to nejen migranty, ale i současnou a budoucí mladou generací, kterou multikulturně „zpracovávají“ již na školách, při nesmazatelné hegemonii Německa s přizvukováním Francie. M.j. na ty mladé v rámci „zpracovávání“ působí také vystrkováním různých minorit a hnutí, počínaje těmi s jinou sexuální orientací, přes politické (ne)ziskovky, ale i třeba naivismem v ekologických hnutí až po romský evergreen, jen aby se nezaměřily na zásadní problémy budoucnosti, k nimž islám patří. Palčivé otázky budoucí Evropy jsou záměrně cezeny čím dál aktivnější cenzurou, aby se mladí, reprezentovaní stále větším počtem absolventů humanitních oborů,nedej Bože, nechytli vážných témat, které současná garnitura politiků nehodlá řešit.

Za oponou, kde se stále více vaří nepovedená menu z odebraných národních kompetencí, se nutně vynořuje otázka: komu by vyhovovala slabá, beztvará Evropa? Vedle konkurenčních svět. velmocí zde najdeme i nadnárodní společnosti, které již dnes nepřímo zasahují do politiky týkající se národních zájmů. Za tou oponou budou jistě i někteří současní politici, kteří, buď za úplatu a nebo z vlastní hlouposti, tlačí Evropu do hnoje. Tato jejich činnost určitě nebude ve výkladní skříni.

Evropa si musí dupnout, jak v rámci migrace, stejně tak kolem islámu; nelze se orientovat na zastaralé texty z OSN  o uprchlících, už jen ne pro 57 islámských států, které mají ve světové organizaci značný, až neúměrný vliv. Při pohledu na řadu krysařů s píšťalkou, je potřeba jim jasně sdělit, že hrají falešně a z celého evropského handrkování a chaosu vyhmátnout to podstatné; to,  čemu se politici vyhýbají jako čert kříži. 

Jak jsem již výše zmínil: ISLÁM NEBYL, NENÍ A NEBUDE V SOULADU S DEMOKRACIÍ, TEDY SE ZÁKONY EVROPSKÝCH STÁTŮ!  POLITICI KONEJTE!