Meziroční růst mezd ve 3. čtvrtletí zpomalil. Zatímco ve 2. čtvrtletí průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 11,4 %, tak ve 3. čtvrtletí činil meziroční růst 5,7 %. Tento vývoj, respektive meziroční zpomalení mezd, byl téměř výhradně ovlivněn jednorázovými faktory, když 3. čtvrtletí již nebylo zkresleno výplatou mimořádných odměn ve zdravotnictví a statistická základna z loňského 3. čtvrtletí byla rovněž výrazně vyšší než v případě loňského 2. čtvrtletí. Výsledkem je to, že mzdový růst ve 3. čtvrtletí nabízí daleko realističtější obraz vývoje mezd, než tomu bylo v první polovině letošního roku.

Pro úplnost průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve 3. čtvrtletí činila 37 499 korun a medián mezd 32 979 korun. Meziroční růst průměrné i mediánové mzdy byl ve 3. čtvrtletí totožný a činil 5,7 %. Do růstu mezd ve 3. čtvrtletí výrazně promlouvala vysoká spotřebitelská inflace ve výši 4,1 %. Díky tomu průměrná mzda vzrostla meziročně reálně, tj. po očištění o inflaci, pouze 1,5 %. A inflace bude do reálného mzdového vývoje negativně promlouvat i v dalších čtvrtletích. Právě rychlý růst spotřebitelských cen se v závěru letošního roku a po celý příští rok bude významně promítat do reálného růstu mezd, který bude v lepším případě nulový, v horším případě záporný.

Vývoj mezd ve 3. čtvrtletí byl i nadále diferenciovaný, ale přece jen již ne tolik, jako tomu bylo o čtvrtletí dříve. V meziročním srovnání rostly nejrychleji mzdy u činností v oblasti nemovitostí (11,8 %), což bylo však dáno nízkou srovnávací základnou z loňského 3. čtvrtletí.

Nadprůměrně rostly mzdy i nadále zaměstnancům ve zdravotnictví a v sociální péči (8,0 %), dále v těžbě a dobývání (7,5 %), kde však došlo k výraznému úbytku zaměstnanců, a dále v sektorech IT či peněžnictví a pojišťovnictví. Nadprůměrný růst mezd se týkal i zaměstnanců v ubytování, stravovaní a pohostinství (7,1 %), avšak počet zaměstnanců se zde meziročně snížil. Před začátkem pandemie v tomto odvětví pracovalo zhruba o 20 tis. zaměstnanců více, takže úbytek pracovní síly je zde opravdu velmi citelný.

V největším odvětví z pohledu zaměstnanosti, ve zpracovatelském průmyslu, mzdy vzrostly v průměru o 5,4 %. Nepřekvapivě slabší byl růst mezd v automotiv s 4,2 %. Nejslabší růst mezd se ve 3. čtvrtletí týkal kultury (0,6 %), veřejné správy a obrany (2,3 %) a ostatních činností (3,6 %).

Aktuální situace na pracovním trhu s převisem nabídky volných pracovních míst nad nezaměstnanými začne v nadcházejících čtvrtletích tlačit na růst mezd. Zároveň však není příliš pravděpodobné, že by růst mezd dokázal překonat vysokou inflaci, která se na začátku příštího roku může dostat i výrazněji nad 7 %.