Domácí ekonomika sice zpomaluje, avšak o mzdách to zatím rozhodně neplatí. Trh práce je za vývojem reálné ekonomiky opožděn, což se velmi dobře promítá do aktuálních číslech. Ve 3. čtvrtletí průměrná hrubá nominální měsíční mzda vzrostla meziročně o 8,5 % na 31 516 korun. V reálném vyjádření, po očištění o spotřebitelskou inflaci, průměrná mzda vzrostla meziročně o 6,0 %. Ještě rychleji rostl ve 3. čtvrtletí tzv. medián mezd, a to konkrétně o 9,8 % meziročně. Z rychlejšího růstu mediánu oproti průměru vyplývá, že se i ve 3. čtvrtletí zvyšovaly rychleji mzdy zaměstnancům na nižším stupni mzdové pyramidy.

I ve 3. čtvrtletí platilo, že výrazně rychleji rostly mzdy ve veřejné sféře. Český statistický úřad již sice přímo neuvádí vývoj mezd v podnikatelské a nepodnikatelské sféře, avšak letmý pohled na statistiky ukazuje na výrazně rychlejší růst mezd v odvětvích s převahou veřejného sektoru jako je vzdělání (13,2 %), veřejná správa a obrana (11,7 %) či zdravotní a sociální péče (10,6 %). Ve zpracovatelském průmyslu, který byl dlouhou dobu motorem české ekonomiky, rostly mzdy ve 3. čtvrtletí o 7,1 %. Naopak nejpomaleji rostly ve 3. čtvrtletí mzdy v peněžnictví a v pojišťovnictví s 5,7 %.

V rámci krajského srovnání rostly mzdy nejrychleji v Jihočeském kraji (9,5 %) a naopak nejpomalejší byl růst v Plzeňském kraji s 7,2 %. Pokud však hledáme absolutní výši mezd, tak v rámci ČR stále dominuje Praha s průměrnou mzdou ve výši téměř 39,3 tis. korun ve 3. čtvrtletí.

S tím, jak dochází ke zpomalení hospodářského růstu, tak se ve 3. čtvrtletí dále rozevřely nůžky mezi vývojem mezd a produktivitou práce. Růst mezd nyní významně předbíhá produktivitu práce, což může mít v několikačtvrtletním nadhledu negativní dopad na konkurenceschopnost domácích podniků. Pozitivem ve vztahu ke konkurenceschopnosti zůstává alespoň to, že podobně rychlý růst mezd mají i další země skupiny V4 jako Maďarsko, Polsko či Slovensko.

Rychlý růst mezd bude v ČR pokračovat i v závěru letošního roku. V příštím roce lze sice počítat se zpomalením růstu nominálních mezd do rozmezí 5–6 %, avšak s ohledem na situaci na pracovním trhu s velmi nízkou nezaměstnaností a vysokým počtem nabízených míst k žádnému opravdu výraznému zpomalení mzdového vývoje nedojde. I v příštím roce lze totiž počítat s tím, že o poznání rychleji porostou mzdy ve veřejném sektoru.