Spotřebitelská inflace v srpnu svým růstem opět mírně překonala odhady a druhý měsíc v řadě se v meziročním srovnání držela na 2,9 %. Oproti červenci spotřebitelské ceny vzrostly o 0,1 %.

K meziměsíčnímu růstu inflace přispěly především dražší alkohol a růst nákladů spojených s bydlením. Více se platilo i za dovolené s komplexními službami. Opačným směrem naopak působily levnější potraviny, když nižší byly především ceny zeleniny včetně brambor.

V meziročním srovnání zůstaly v srpnu i nadále hlavním zdrojem růstu inflace náklady spojené s bydlením včetně energií, které ke zvýšení spotřebitelských cen přispěly z necelé poloviny. Dalším důležitým zdrojem růstu inflace zůstávají i potraviny, které přispívají zhruba z pětiny k celkové inflaci. K růstu spotřebitelské inflace v srpnu následně přispěl i dražší alkohol, stravování a ubytování či rekreace a kultura.

Domácí ekonomika sice v současnosti i nadále generuje proinflační rizika v podobě nízké nezaměstnanosti a rychlého růstu mezd, avšak bankovní rada ČNB bude ve srovnání s loňském výrazně opatrnější ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb. Květnové zvýšení úrokových sazeb ČNB bylo letos první a podle mě zároveň i poslední, a to navzdory tomu, že se inflace v posledních měsících pohybuje těsně pod horní hranicí tolerančního pásma ČNB, tj. těsně pod 3 %.

Významně nad 2 % se spotřebitelská inflace udrží i v nadcházejících měsících a v souhrnu za celý rok by měla dosáhnout 2,7 %. Hlavními zdroji spotřebitelské inflace zůstanou vyšší náklady spojené s bydleném včetně energií a potraviny, což jsou z pohledu spotřebitele velice citlivě vnímané položky. A to je také hlavní důvod toho, proč řada domácností pociťuje inflaci výše, než je oficiální číslo Českého statistického úřadu.