Důležitým faktorem pro zvýšení úrokových sazeb bylo oslabení rizik ve vnějším prostředí. Guvernér J. Rusnok konkrétně zmínil odklad brexitu, mírně lepší hospodářské vyhlídky pro eurozónu a zvyšující se optimismus o dojednání obchodní dohody mezi USA a Čínou. Významnou roli hrál i slabší kurz koruny. Vše předchozí zároveň společně s domácími proinflačními faktory bankovní radu ČNB přimělo, aby v květnu hlasovala pro zvýšení sazeb. Guvernér. J Rusnok však dal zároveň zřetelně najevo, že zvýšení sazeb bylo letos velmi pravděpodobně poslední.

Ze zveřejněné situační zprávy k zasedání lze vyčíst, že bankovní rada pro letošní rok počítá oproti únorové makroekonomické prognóze s o něco rychlejším růstem spotřebitelské inflace v letošním roce, mírně slabším růstem domácí ekonomiky, stabilitou úrokových sazeb a pomalejším posilováním koruny vůči euru. A právě s ohledem na předpokládané pozvolnější posilování koruny vůči euru ve srovnání s předchozími prognózami ČNB, se výrazně snižuje prostor pro substituování slabšího devizového kurzu zvyšováním úrokových sazeb.

Koruna na samotné zvýšení úrokových sazeb téměř nereagovala. Na tiskovou konferenci s guvernérem J. Rusnokem reagovala mírným oslabením o zhruba šest haléřů. Z pohybu koruny je zřejmé, že zvýšení sazeb bylo trhem v ceně koruny již plně započteno. Oslabení koruny je nutné přičíst faktu že guvernér J. Rusnok dost jednoznačně informoval, že další zvýšení úrokových sazeb je letos již velmi nepravděpodobné. Nedomnívám se, že by toto zasedání bankovní rady mělo významněji ovlivnit obchodování koruny vůči euru v nejbližších týdnech.