Hlavním důvodem hlubokého mzdového propadu byla jednoznačně extrémně vysoká spotřebitelská inflace, která ve 2. čtvrtletí činila 15,8 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla přitom jen o 4,4 % a za růstem spotřebitelských cen výrazně zaostala. 

Nominální růst mezd přitom ve 2. čtvrtletí překonal odhad České národní banky, která v makroekonomické prognóze počítala s nominálním růstem jen o 2,7 %. Vývoj mezd jak ve 2. čtvrtletí a především předpokládaný vývoj mezd ve druhé polovině letošního roku tak pro centrální bankéře představuje určité proinflační riziko.

Detailnější pohled ukazuje, že ve většině odvětví rostly nominálně mzdy tzv. nad průměrem. Ve 2. čtvrtletí totiž došlo k velmi výraznému meziročnímu poklesu platů ve zdravotnictví a to konkrétně o 20,7 % r/r, přičemž důvodem je to, že loni na jaře byly zdravotníkům vyplaceny mimořádné odměny. I přes toto statistické zkreslení však i nadále platilo, že ve 2. čtvrtletí drtivé většině zaměstnanců mzdy reálně velmi výrazně poklesly.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda se ve 2. čtvrtletí v absolutní výši dostala přes 40 tis. Kč, konkrétně na 40 086 Kč. Tzv. medián mezd vzrostl nominálně o 5,3 % na 34 111 Kč.

Ve 2. čtvrtletí lze najít tři odvětví, kde růst mezd nominálně překonal 10 %. Jedná se o ubytování, stravování a pohostinství (11,3 % r/r), o informační a komunikační činnosti (11,0 % r/r), kde je přitom i nejvyšší absolutní průměrná mzda a to 69 854 Kč. V obou případech na pracovním trhu jsou zaměstnanci v těchto odvětvích „nedostatkovým zbožím“. O 10,3 % r/r ještě vzrostly mzdy v administrativě. Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje bezmála 1,1 mil. zaměstnanců, mzdy vzrostly v průměru o 8,0 % r/r.

Růst mezd ve druhé polovině letošního roku nominálně zrychlí, avšak extrémně vysokou inflaci pokrýt rozhodně nedokáže. V souhrnu by se za celý letošní rok měl nominální růst mezd pohybovat mezi 6 -7 %.