Miroslav Pavel: 2020 – Kam se řítíme?

23.12.2019 16:18 | Zprávy

Hlavně ať není válka! Slýchám, čtu... a trochu se také bojím. Ale jaká válka vlastně? Vždyť se válčí zcela nepřetržitě, kam se jenom podíváme.

Miroslav Pavel: 2020 – Kam se řítíme?
Foto: pixabay.com
Popisek: Válka - ilustrační foto

Není válka, co se děje v Jemenu? Umírají tam tisíce lidí a běžný pozorovatel asi vůbec nechápe, o co tam jde. A co taková Libye? Jako Evropská unie tam podporujeme jakousi oficiální vládu, ale nejméně stejnou váhu – vojenskou, ekonomickou a politickou má ještě jedna vláda. Tu zase podporuje Rusko. A bojují mezi sebou. A lidé umírají. Klid není stále ještě v Sýrii a Iráku. Víme vůbec přesně, co se děje v některých částech Afriky? Jasné je jenom, že se tam válčí. Donbas vůbec není daleko.

Na takové války jsme si tak nějak zvykli a obavu máme jenom z velkého konfliktu velmocí mezi sebou. Ne, že by nehrozil. Koneckonců těm zlým Rusům by už konečně měl někdo ukázat, kde je jejich místo. A tak se pro jistotu posuneme s našimi základnami až těsně k jejich dvorku. Ale jistota několikanásobného zničení navzájem – zdá se – pořád ještě funguje.

Velká válka

Jsou i jiné války, méně nápadné, sofistikovanější. Tu se rozpadne počítačový systém řízení energetiky ve Venezuele. Jindy zase zavedeme sankce. A poměrně dost se bojuje v informačním a mediálním prostoru. Dobře mířený pohlavek „nepřátelskému“ novináři je spíše úsměvnou epizodou. Mnohem vážnější jsou cíleně deformované zprávy, anebo dokonce zprávy o událostech, které raději nezveřejníme, protože tak nějak nezapadají do našeho obrazu světa. Je celkem pochopitelné, že nevíme, o čem si nedávno povídali prezident Trump s ruským ministrem zahraničí Lavrovem. Ale možná bychom si alespoň o tom mohli přečíst krátkou zprávu. Protože fakt, že se setkali, také o něčem vypovídá.

Velká válka ale není úplně vyloučená i z dalších důvodů. Pomiňme teď skutečnost, že o zahájení války možná už v tomto okamžiku rozhodují automatické systémy, které vyhodnocují nebezpečí útoku. Asi tam někde na konci u červeného tlačítka zatím sedí člověk. Ale co když ho bájná umělá inteligence nakonec nepustí ke slovu, protože jí bude asi celkem jedno, jestli přežije. Nezapomínal bych také na historicky ověřenou praxi, že války – spolu s neřízenou inflací – jsou docela účinný prostředek ke smazání dluhů. A těch se nakupilo zejména na západní polokouli tohoto světa docela dost.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinamiPublikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Schodek

Paní ministrině,tohle jste přece musela vědět dopředu,nejdříve přebytek a nyní znovu schodek,tohle přece nedělá zodpovědná vláda,hrajete s námi habaďůru a mnoho lidí už Vám nevěří a přibývají další,váš post bude mít na ministerstvu,jak tak předpokládám podle toho co se děje jepičí život,měla jste bý...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Buráň: Darebák třeba i v taláru je pořád jen darebákem

17:17 Pavel Buráň: Darebák třeba i v taláru je pořád jen darebákem

Kolem soudců, státních zástupců, špiček policie a vůbec celé justice se v naší společnosti našlapuje…