Prakticky všechny evropské státy v poslední době začínají věnovat ochraně kulturního dědictví před požáry zvýšenou pozornost. Je dobře, že ani Česká republika nezůstává v tomto směru stranou. Vláda schválila Koncepci památkové péče v ČR na léta 2011 až 2016. V duchu této koncepce je i „Dohoda o spolupráci mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a Hasičským záchranným sborem ČR“ (HZS). Tato dohoda také vychází ze zkušeností z požárů a poznatků z kontrol, které HZS po roce 2007 provedl na řadě našich památkových objektů.
Ukázalo se, že zabezpečení požární ochrany památek je velmi složitý a specifický problém. Jen sporadicky je možno používat současné předpisy a tak toto vyžaduje velmi citlivý a osobitý přístup ke každému objektu. Skloubit profesní požadavky hasičů a památkářů bylo v minulosti často velmi složité. Ukázalo se, že tyto dvě profesní skupiny k sobě dříve jen velmi málo našly cestu vzájemného chápání.
Vedení památkářů a hasičů se proto dohodly na programu vzájemného vzdělávání pracovníků a na ustanovení specialistů/garantů v uvedené problematice v každém kraji u obou složek. Dále byl dohodnut základní okruh zaměření činnosti NPÚ v oblasti požární ochrany. Toto zaměření mimo jiné například obsahuje: problematiku dělení objektů do požárních úseků, instalaci požárně bezpečnostních zařízení, řešení dostupnosti vody pro hašení, zabezpečování požární ochrany v prostorách pronajímaných jiným subjektům, součinnost s HZS při provádění hasičských cvičení na památkové objekty a další.
Obdobně úzká spolupráce byla navázána s „Asociací majitelů hradů a zámků“, zastřešujících soukromé vlastníky a s níž byla uspořádána letos v červnu konference na zámku Blatná pod názvem „Hrady, zámky – možnosti jejich zabezpečení“. Ukázalo se, že setkání majitelů hradů a zámků bylo velmi přínosné. Ve svých tématech navázalo na obdobnou konferenci, která proběhla pro státní správu loni na zámku v Českém Krumlově a prokázala posun v přístupu k bezpečnosti památkových objektů. Bezpečnosti, a to nejen té požární, je tak přikládán stále větší význam, což je moc dobře.
Chránit totiž musíme prostřednictvím hmotných památek i jejich vnitřní smysl, duchovní rozměr.
V rámci rozvoje spolupráce v oblasti ochrany kulturního dědictví je ovšem třeba také oslovit další orgány veřejné správy. Na podzim 2012 je proto plánován seminář pro odbory památkové péče krajských úřadů, které jsou rovněž významným článkem tohoto řetězce.
Jsem přesvědčen, že Česká republika vykročila správným směrem a lze jen doufat, že vedení příslušných organizací nepoleví v nastaveném úsilí o zlepšení ochrany našeho kulturního dědictví, třeba např. pod tlakem úsporných opatření. Aby se z krásných a nenahraditelných hodnot vytvořených minulými generacemi mohli těšit i generace příští. Požár, byť úspěšně zvládnutý, nám již ztracené hodnoty nikdy nevrátí. Zde je třeba na první místo stavět především prevenci.
Ing. Miroslav Štěpán genmjr. v.v.
bývalý vrchní požární rada České republiky, později generální ředitel HZS ČR
![](/Content/Img/content-lock.png)
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz