Například na Praze 7 v ulici Letohradská. Tam nakreslili na vozovku modré čáry při pravé straně. Pak je začernili. Nakreslili nové při levé straně. Nyní jsou uprostřed vozovky asi 30 centimetrů od sebe čáry dvě. Jenom dˇábel si vybere beze zmatku. Navíc, jako asi bonus, začernili čáry žluté (na černo) .

Ty asi signalizovaly nějaké nebezpečí, nebo výstrahu. To jest,  použili třikrát větší množství barvy . To nám naúčtují? V pražských ulicích se tedˇ setkáme též s čarami žlutými – pruh pro autobusy městské dopravy. Navíc jsou na ulici a i na chodníku  k nalezení čáry bílé. Chodci mají místo chodníku cyklostezku.

Při vzájemné ohleduplnosti by to snad nevadilo. Když však dvouletého borce (borkyni) na odrážedle předjíždí skateboard poháněný motorem ( jedno, jestli elektrickým nebo na benzin), je na zmrzačení zaděláno.

Magistrátu bych navrhoval, aby čáry na ulicích v každé Praze (1 až asi 20) malovala jiná firma. Mohl by vysílat komise na výběr z firem: Na Haiti, Fidži, Nový Zéland, nebo z Chile a Kolumbie. Důrazně bych nedoporučoval „zájezd“ na Borneo. Tam prý dodnes jsou zlí domorodci.

To by jim mohli nějací úředníci plných tvarů zachutnat. Co kdyby tam zmizel jeden, až X představitelů Magistrátu. To by představovalo pro Prahu naprosto neůnosnou ztrátu. Při důkladném zkoumání, aspoň čtyři týdny v celku, by v těchto zemích určitě našli tu pravou firmu pro čmárání čar na vozovce. A je to vlastně od policie povoleno? Jde fáma, že na Praze 7 vydali pro 3000 prakticky dostupných parkovacích míst přes 4000 občany placených parkovacích karet. 

Jak slyšíme a vidíme v televisi, tak zřejmě na kontrolu  Muchovy – Epopeje jelo do Japonska hafo státních úředníků. Snad na obrazech je více nakreslených osob, než jelo do Japonska kvůli tomu inkoustů.