Teď se probudili: Ministr školství, a BIS, a naříkají nad tou hrůzou. Pokud jsem se dočetl, tak ministr může mít i sedmnáct náměstků. V podstatě u BIS taky? Dohromady to hodí bratru asi 36 úředníků se stotisícovými platy měsíčně? Jak to, že si ještě nevšimli permanentní ruské propagandy matoucí obyvatelstvo nejméně od roku 1920 ? Vlastně Masarykovy učebnice. Například: Učebnice pro vyšší třídy- škol středních . Pro gymnázia a i pro reálky. Schválená výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 17. května 1920.

Taková učebnice, postihující mozky téměř celé populace, by měla být „orgány „ vypátrána a všechny výtisky veřejně spáleny. A stejně tak i podobné závadné knihy.

Kromě příspěvků ( článků), o Stvoření světa, Potopě světa, Smrt kmotříčka, Pamodaj sťastia, Lavička, následují: Smrt Markova. (Bojovník proti Turkům. Co na to přítel Erdogan? ) „Bojovnice“:nejmladší dcera- Jak do vojny dojela, tri sta Turků zro’nila. (viz. str. 82). S takovým materiálem budem těžko dávat dohromady Evropskou armádu, co by chránila bruselské úředníky a jejich doživotní výsady.

Pak následuje: Ohlasy písní ruských. Bohatýr Muromec, Ilja Volžanín, Čurila Plenkovič. Pak materiály stran KDU, Lidovců ? Nad hrobem, Nénie, Sirotek, Malý drotar. Pak opět dnes vysoce aktuální: „Dražba.“ ( Vítězslav Hálek) (Ze života současného). Pak snad Okamurovo? Nebo Národní demokracie? „Vlastenecká“. ( Vlasti sve buď Čechu věrný, je to zákon boží … .( Bedř. Peška). O lásce k vlasti.

( Fr. Drtina). Při restauraci mezinárodního imperialismu byly i s chlupama opsané části projevu dr. T. G. Masaryka : Vláda věcí Tvých k Tobě zase se navrátí, o lide český. Taková legrace a blaf. Též ruské pohádky jsou nebezpečné ideologické bahno. Např. Pohádka o caru Saltánovi: Z moře vln vystoupí třiatřicet jonáků, urostlých jak mladý bor, vede je sám Černomor. To je horší než třiatřicet atomových ponorek. Jediné z Ruska, co musíme pochválit je Puškin. Žádné tuzexové dítě, ale zářný příklad multikulturní asimilace a  Integrace)?. „Učebnice“ taktéž chválí Husa, Žižku a Petra Bezruče. Zkrátka: fuj, fuj, fuj.