Tento proces měl vždy za výsledek miliony mrtvých-zavražděných lidí, ztrátu kulturních tradic a intelektuální elity. Některé malé národy byly vyhubeny a jiné asimilovány. Různé etapy vývoje postupně dokázaly, že násilná sjednocení postupem času trpí sebedestrukcí. Posledním, kdož takto narazil, nebyl nikdo jiný než Hitler, který ve jménu velkoněmecké říše a árijské rasy decimoval 7 let jiné Evropské národy. Je všeobecně známo, že v plánech Němců bylo úplné vyhlazení některých národů. Jeho plán sjednocení Evropy je postupně aplikován v současnosti, avšak zatím ne pod palbou děl, pušek a minometů. Dnešní forma sjednocování získala na kultivovanosti a je velmi důmyslně skrývaná pročež se mnohé důležité informace dozvídáme se značným zpožděním, ba v době, kdy už jsou některé změny nezvratné. Tímto je současná forma sjednocování velmi zákeřná a nebezpečná. Jedná se totiž o ekonomickou a hospodářskou likvidaci. Samozřejmě z těchto prozaických příčin začne růst nezaměstnanost, která má následně značný vliv na vyplácené mzdy pracujícím. Ti totiž ve snaze přežít a udržet si pracovní místo budou ochotni pracovat za směšné mzdy a tím otročit. To je příklad České republiky. Samozřejmě tento stav bude přinášet o to větší zisky majitelům podniků a na druhé straně bude státní kasa chudnout. Z minimální mzdy se de facto žádná daň neodvádí a nezaměstnané musí alespoň na určitou dobu třeba bídně zabezpečit stát. Bude se zvyšovat sociální napětí a nejistota, následkem čehož bude klesat i porodnost. Budou se bortit základní pilíře sociálního státu. Je jasné, že lidem to bude víc a víc vadit a první kdo to odnese, bude vláda.
Musíme však číst trochu mezi řádky a dojdeme k faktu, že za mnoho záležitostí je odpovědná diktatura Bruselu s čímž mnoho dělat nemůžeme, neb je to vyšším záměrem takzvané globalizace. Bohužel na druhou stranu jsou záležitosti, které vláda ovlivnit může, ale nečiní tak, protože by sama sebe musela označit za zcela neschopnou. Díky uvedeným excesivním aspektům bude tedy narůstat nezaměstnanost a klesat porodnost následkem čehož bude samozřejmě klesat počet přispěvatelů do státního rozpočtu a budou se stále více zvětšovat poměrové rozdíly mezi pracujícími a důchodci. Místo uvedení skutečného důvodu se však mluví o stárnutí populace a vše se svádí na demografický vývoj. Demografický vývoj má svá specifika a dobře řízená hospodářská politika jej může zcela zásadním způsobem změnit. Zde to však vypadá, jakoby o žádnou změnu a kvalitní řízení nebyl ani zájem, což vyvolává pocit, že je to záměr. Jde o to, čí a co je tím sledováno. Kořeny toho všeho můžeme vysledovat v roce 1989 a letech následujících. Tehdy jakýsi pan Havel se svými kumpány jako je Schwarzenberg, Ježek, Dyba, Čalfa nebo Dlouhý započali rozkladný proces Československé ekonomiky, společenské jednoty, morálky a státní svébytnosti.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz