Prvním, kdož prolomil Benešovy dekrety, byl Václav Havel, kterého následoval uchrchlaný kníže Schwarzenberg! V jejich případě kauzy o navrácení majetku proběhly dosti potichu a český národ toho o nich moc nevěděl a dodnes neví. Že tyto takzvané restituce proběhly velmi zvláštním způsobem, je zřejmé a dohledatelné, ale český národ to moc nezajímá a raději platí. Český stát se také nijak zvlášť nebrání.

Už prvotní kauzy zaváněly průserem, ale zlořádům to prošlo. Nedivte se tedy, že to Johanna Kammerlanderová zkusila taky. On totiž náš vstup do EU měl a má v mnoha oblastech dosti značný vliv na náš právní systém a de facto otevírá dveře Němcům do naší země. Není bez zajímavosti, jak vzrostla po našem vstupu do EU aktivita sudetoněmeckého lansmanšaftu a i toho rakouského. Jak moc se tyto organizace snažily a snaží o zrušení Benešových dekretů, o kterých tvrdí, že jsou rasistické a protiprávní. Neustále mají v hubě prezidenta Beneše a přitom je zcela zásadním způsobem pomíjen fakt, že Benešovy dekrety přesně vycházejí z dikce Postupimské konference. Já vím, že bývalý prezident Beneš toho zvrtal dost a dost, ale jeho dekrety měly smysl, vycházely ze závěrů dohody vítězných mocností a jakékoliv výkřiky o rasismu jsou nesmyslné. Skutečný rasismus a genocida obyvatelstva byla evropskými národy zažita právě od Němců a jejich přisluhovačů. Rod Walderode patřil nejen k přisluhovačům. Rod Walderode se hlásil i k německé národnosti a je dnes úplně jedno, zda to bylo z důvodu skutkové podstaty, nebo jen vyčůranosti a kolaborantství. Už to samo o sobě činilo škodu českému státu a národu.

Je obecně známo, že pan Walderode byl příslušníkem Wehrmachtu, a tudíž musel jít proti zájmům Českoslovenka a národům Čechů a Slováků. To je prostě daná věc, daná právě onou příslušností k německým ozbrojeným silám, bojujícím pod hákovým křížem. Je stupidním rozhodnutím českých soudů, že jeho působení ve Wehrmachtu nepřineslo žádné škody českému státu a národu. To je prostě nesmysl, jdoucí proti logice samotné příslušnosti k něčemu, čehož zájmy tento člověk hájil. Je známo i to, že pan Walderode byl za okupace několikrát vyznamenán, což značí, že zájmy nacistů hájil velmi dobře a s nadšením. Ono se totiž vyznamenání nedává jen tak někomu a za nic. Pan Walderode své postoje vyjadřoval dosti otevřeně a sám potvrdil, na čí straně skutečně stojí. Potvrzeno to bylo tím, že na Hrubém Rohozci vlála nacistická vlajka. Fotografie jsem viděl.

Bylo velkou chybou českého státu, že mu bylo po válce vráceno občanství. Víme my dnes, že to nebyl nějaký podvod za úplatu, nebo prostá úřední chyba? Nevíme. Vždyť kolik bývalých nacistů uprchlo z Evropy na falešné papíry přes Vatikán a katolickou církev mimo dosah práva. Byly jich stovky a možná tisíce a Walderode patřil mezi šlechtické elity se značnými kontakty. České soudy jsou svým rozhodnutím ostudou české země a zcela otevřeně plivly na odkaz všech bojovníků proti nacismu a německé roztahovačnosti.

České soudy potvrdily i to, že jsou i ony nástrojem na přepisování dějin a je jim lhostejné, že porušily závěry Postupimské konference a prolomily dnes už otevřeně Benešovy dekrety. Německo Československu dodnes nezaplatilo válečné reparace a už nás zase ožírají, jak prasečí kejtu. Zcela otevřeně bylo zneužito generační výměny soudců, kdy do funkcí přišli ti mladší, kteří o historii vědí prd a ořech a jsou mnohem přístupnější požadavkům Němců. Bylo sprostě využito i toho, že v posledních letech zemřelo mnoho pamětníků a očitých svědků. Tohle je, vážený soude, fuj-tajbl, víme? Že se nestydíte! No asi ne, za ty prachy!

Dnes platíme daň za svou humanitu a odsun Němců a kolaborantů. Oni se nám dnes vracejí (jejich potomci). Kdybychom je po roce 1945 postavili ke zdi a popravili, tak by byl navždy pokoj, ale to jsme chtěli být humanisté. Byla to chyba je nechat žít.

Co vy na to, pane Babiš, co vy na to, paní Benešová? Teď je správný čas postavit se za zájmy České republiky a národa, tak koukejte dělat.