Velmi diskutovaným tématem je Babišova EET. Do jisté míry lze tuto normu pochopit, ale akceptovat ji zcela je nemožné, protože řeší neschopnost státu a jeho institucí efektivně řídit stát a ekonomiku. Nelze akceptovat tvrzení ze strany státu, že podnikatelé všichni kradou. Jistě – jsou tací, co kradou, ale je povinností orgánů činných v trestním řízení toto podnikateli, živnostníku prokázat. Je zvrácené a nedemokratické, aby na základě uznání kolektivní viny byla zavedena EET, jejímž prostřednictvím musí podnikatel de facto stále prokazovat svou nevinu. Prokazovat se musí vina!!! Zavedením EET bylo ve své podstatě vzkázáno podnikatelskému sektoru, že jsou všichni zloději. Osobně jsem přesvědčen, že takto tomu není a že podnikatelský sektor by měl zvážit podání žaloby na sát. Vliv EET zasahuje také neblahým způsobem do společenského života. Podle statistik ke dnešnímu dni zaniklo přes 600 hospod v republice a další se na tento krok chystají. Především se jedná o malé vesnické hospody, kterých už je samo o sobě málo. Nikdo však zatím neřekl, že ve valné většině případů jsou tyto hospody posledním ostrůvkem společenského života na vesnicích. Už byly zlikvidovány vesnické obchody, mnoho pošt a zdravotních středisek, kulturních domů, vesnických školek a knihoven. Z lidí na vesnici jsou takto vyráběni burani s minimálním společenským, politickým a kulturním rozhledem. Uvědomuje si vůbec někdo, že tímto společenský život na vesnicích zanikne? Že tam nikdo nebude chtít bydlet? Že spolu lidé přestanou mluvit? Tím bude docházet ke společenskému odcizení a bude se zhoršovat adaptabilita lidí k novým věcem. Povede to k tomu, že místo toho, aby lidé spolu komunikovali, tak budou odsouzení k tomu, aby se po návratu z práce zavřeli ve svých domech a bylo jim zcela lhostejné, co se děje v jejich obci a okolí. Povede to následně k nenávisti, zášti a udávání se lidí mezi sebou. Tohle chcete pane Babiš? Lidé ale nemohou za to, že stát je neschopný vybírat daně! Lidé nemohou za zpackané zákony! Víte pane Babiš – ryba smrdí od hlavy a podle sebe soudím tebe! Když neumíte vládnout, tak běžte do prdele.

Protikuřácký zákon je taktéž výplodem pomatenců, ale především pokrytců. Vezměme to však popořádku. Kuřáků je v ČR cca 35 % populace, což činí okolo 3 milionů lidí a tedy se jedná o značnou část obyvatelstva. Proti těmto lidem byl vytvořen značně diskriminační zákon, který však vytvořil největší drogový dealer – stát. Jaké to pokrytectví. Stát je v obchodu s tabákem na samotném vrcholu pyramidy zisku, kdy jeho příjmy z tabáku převyšují zisk jak pěstitelů, dovozců a výrobců cigaret, tak i prodejců. I když dáme dohromady zisk pěstitelů, dovozců, výrobců a prodejců, tak tento nemá šanci dosáhnout hladiny příjmu státu. Tento má v současnosti hladinu okolo 64 Kč na krabičku cigaret. Tento zisk sátu, který se pokrytecky nazývá DPH a spotřební daň je v konečném důsledku bezpracným ziskem nemorálního charakteru. Je doslova nemravné, aby daně z výrobku byly mnohonásobně vyšší než hodnota výrobku samotného. Není to nic jiného, než sprosté okrádání oněch 3 milionů lidí.

Je nepopiratelným faktem, že kouření škodí zdraví. Je však nepravdou, že kouření je primární příčinou některých chorob. Toto lživé tvrzení, kterým se ohání kde kdo a hlavně politici, nebylo doposud vědecky prokázáno. To, co prokázáno bylo, je fakt, že kouření mnohá onemocnění zhoršuje či se dílčím způsobem podílí na vzniku některých chorob. Připomínám – DÍLČÍM ZPŮSOBEM. Stejným způsobem se projevuje i alkohol avšak v některých aspektech je mnohem horší, protože je prokázáno, že z nadměrného požívání alkoholu postupně degeneruje mozek. Postupně se mění k horšímu charakter a osobnost člověka, což však u kuřáků neplatí. Proč tedy nemá naše ctěná sněmovna stejný přístup k alkoholu? No – bude to asi tím, že tam každý druhý chlastá a má degenerovaný mozek.

Protikuřácký zákon však zasahuje i do sféry pohostinství. Zákaz kouření v restauracích může snadno způsobit další zhoršení podnikání v tomto segmentu ekonomicky a omezuje dílčím způsobem i svobodu podnikání. Tento idiotský zákon je popřením demokracie. Měl by význam jedině za situace, kdyby občan – zákazník nebo živnostník neměl žádné jiné volby, což však nenastalo. Nekuřák má možnost do restaurace, kde se kouří prostě nechodit – tedy nemá si nač stěžovat. Totéž platí v opačném gardu, kdy kuřáka nikdo nenutí chodit do nekuřácké hospody a jde li tam, tak musí dodržovat pravidla majitele či provozovatele a nekouřit. Existuje tu – tedy existovala demokratická možnost volby. Nyní však díky diktátu dochází k diskriminaci nemalé části obyvatelstva.