Ondřej Kosina: Konflikt v Sýrii – o čem se nemluví?

07.04.2013 21:49 | Zprávy

Sýrie je křižovatkou Blízkého východu a strategicky důležitou zemí ve východním Středomoří, která se skládá z pestré náboženské a národnostní mozaiky. 74% obyvatel vyznává sunnitský islám, z ší‘itských skupin jsou významní alávité (12%) a drúzové (3%), 10% reprezentují křesťané (maronité, pravoslavní, protestanti, katolíci). Většinu populace tvoří Arabové, nejvýznamnější národnostní menšinou je 9% Kurdů.

Ondřej Kosina: Konflikt v Sýrii – o čem se nemluví?
Foto: Theatlantic.com
Popisek: Homs v Sýrii

 Sýrie je sekulární stát a náboženským menšinám je v porovnání s dalšími zeměmi v oblasti zaručena velká míra svobody vyznání.

1. Kontext arabského jara a povaha konfliktu

Arabské jaro bylo zpočátku interpretováno jako demokratizační proces na Blízkém východě a v severní Africe, jehož cílem je odstranit dlouholeté diktatury. Některé země uvrhlo do chaosu, v jiných probíhá plíživá islamizace,přičemž očekávání v sociální a ekonomické oblasti nebyla naplněna.Protesty v Sýrii začaly 15. března 2011 ve městě Dará a pod vlivem revolučních událostí v okolních zemích se aktivizovalo Muslimské bratrstvo, které razantně vystoupilo proti prezidentu Háfizovi Asadovi, potažmo sekulárnímu zřízení, již v osmdesátých letech. V únoru 1982 rozpoutali islamisté povstání a při tvrdých bojích o město Hamá zahynulo přibližně 10 000 lidí. Současnou válku tak lze vnímat jako pokračování neúspěšné revolty z osmdesátých let.

Za důležité považuji ujasnit si základní terminologii. Sýrie není v občanské, ale v náboženské válce, kterou podnítily cizí státy pro své vlastní zájmy. Souvislost se spontánním povstáním v Tunisku a Egyptě je jen zdánlivá.Nepřátelé Sýrie – kteří si paradoxně říkají „přátelé Sýrie“ –financují a vyzbrojují protivládní skupiny, které jsou jen z menšiny tvořeny domácí opozicí a většinu představují džihádisté z různých arabských a muslimských zemí. Podstatou konfliktu je boj sunnitských fundamentalistů proti sekulárnímu režimuv čele s minoritními alávity, nikoliv boj za demokracii a svobodu slova. Mohou džihádisté podporovaní absolutistickými arabskými monarchiemi už z podstaty bojovat za demokracii?

Západní mainstreamová média vedou proti syrské vládě informační válku. Selektují informace a často je přebírají pouze z jednoho (neověřeného, povstaleckého) zdroje. Zpravodajství televize al-Džazíra (vlastněné katarským emírem) a al-Arabíja (vlastněné Saúdy) je pouze hlásnou troubou názorů svých majitelů. A stejné je to se západními masmédii. Ukázkovým příkladem jejich „objektivity“ je informování o masakru v Húlá z konce května 2012. Z krveprolití, při němž byla zavražděna stovka civilistů, zejména žen a dětí, byl bez jakýchkoliv důkazů obviněn „režim“. Masakr vedl k odvolání většiny velvyslanců západních zemí z Damašku. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung však později odhalil, že ve skutečnosti se těchto vražd dopustili příslušníci tzv. Svobodné syrské armády. Většinu obětí tvořili alávité podporující současného prezidenta. Tato dezinformace (lež) už nebyla médii vyvrácena ani uvedena na pravou míru a přešla se mlčením. Takto se manipuluje veřejným míněním.

2. Opozice

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Jak v našem parlamentu objevovali Ameriku

12:16 Ladislav Jakl: Jak v našem parlamentu objevovali Ameriku

Svět inovuje, investuje, dereguluje, pádí kupředu. Evropská unie reguluje, mudruje a stagnuje. Co s …