Od loňského zavedení výjimečného stavu po neúspěšném vojenském puči bylo v Turecku z veřejných služeb propuštěno přes 125 000 osob a o práci přišlo skoro 6 000 pracovníků a pracovnic vysokých škol. Prodloužení výjimečného stavu dekretem č. 686 ze 7. února 2017 se stalo záminkou pro novou vlnu zatýkání, kontrol a propouštění režimu nepohodlných osob. Patří mezi ně 330 akademiků ze 49 univerzit, kteří byli v této souvislosti obviněni ze spojení s organizacemi či skupinami ohrožujícími národní bezpečnost.

Polovinu nově propuštěných akademiků tvoří signatáři petice „Nebudeme součástí tohoto zločinu“ organizace Akademici za mír, kteří kritizovali brutální postup turecké armády proti kurdským autonomním lokalitám na jihovýchodě země a žádali ukončení násilí. Za svou výzvu k mírovému řešení konfliktu byli označeni za „nepřátele státu“, za svou kritiku vlády nyní přicházejí o práci.

Například z Divadelní katedry Ankarské univerzity bylo nespravedlivě propuštěno sedm z jedenácti zaměstnanců. Činnost nejen této katedry, ale i většiny vysokoškolských pracovišť kolabuje a výuka může jen stěží pokračovat. Režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) z univerzity bezohledně odstraňuje mnohdy mezinárodně uznávané odborníky a odbornice, jež s pomocí prezidentských dekretů obviňuje ze spolupráce s teroristickými skupinami a z ohrožení národní bezpečnosti.

Propuštění akademici mají podle dostupných informací navíc doživotní zákaz působit ve veřejných službách. Jejich cestovní pasy jsou zneplatněny. Přišli také o přístup k veřejnému bydlení, případně se musí z veřejných bytů do 15 dnů vystěhovat. Tyto čistky vedou k likvidaci názorové opozice a k ochromení tureckého vysokého školství. Studující přicházejí o důstojné studijní podmínky, zahraniční kolegové o partnery. Turecko rovněž zrušilo program na podporu výzkumu a vzdělávání v oblasti evropské integrace Jean Monnet pro rok 2016/2017 a stupňuje tak vlastní izolaci.

Prezident a vláda mají plné právo odpovědným způsobem udržovat bezpečnost ve své zemi, tato opatření ale musí být v souladu s právem a mezinárodními úmluvami o lidských právech, ke kterým se Turecko připojilo. I když nesouhlasíme s pokusem o vojenský převrat z 15. 7. 2016, turecká vláda a prezident Erdogan překročili svými opatřeními míru snesitelnou v demokratickém právním státě. V zemi vedené stranou, která ještě nedávno usilovala o členství v Evropské unii, pokračuje bití oponentů a výjimečný stav se stává normou.

Odsuzujeme proto rozsáhlé represe ve veřejných službách, a zejména ve vysokém školství, jimiž představitelé tureckého státu pod záminkou výjimečného stavu již několik měsíců omezují v zemi lidská práva, akademickou svobodu a likvidují názorovou opozici. Také v dějinách naší země byla období, kdy se svobodný názor rovnal ztrátě práce, ráně pendrekem nebo vězení. Odpor vůči autoritářské a bezohledné moci se ale neobešel bez mezinárodní solidarity. Proto nemlčme:

Vyjadřujeme plnou podporu tureckým akademikům a akademičkám v jejich práci na vysokých školách i při improvizovaných přednáškách v parcích navzdory vládním čistkám. Náš respekt patří všem, kteří se odvážně staví proti poškozování lidských práv a občanských svobod v Turecku.

Vyzýváme proto české vysoké školy a vědeckou veřejnost, aby poskytly podporu čistkami postiženým tureckým univerzitním pracovištím, pracovníkům a pracovnicím, například formou vědecké spolupráce, akademické a studentské mobility, či jen připojením se k této výzvě nebo vlastní zprávou adresovanou Akademikům pro mír (info@barisicinakademisyenler.net).

Vyzýváme Vládu České republiky a zejména místopředsedu vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka, ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jana Chvojku, ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou a ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka ke kritice omezování lidských práv a akademických svobod tureckou vládou a k zahájení dialogu na toto téma s tureckými politickými představiteli.

Výbor Teatrologické společnosti, z. s.

doc. MgA. David Drozd, Ph.D., Katedra divadelních studií FF MU, Mgr. Honza Petružela, Ph.D., Divadelní revue, Mgr. Petra Ježková, Ph.D., Kabinet pro studium českého divadla, IDU, doc. Daniela Jobertová, Katedra teorie a kritiky AMU, Mgr. Martin Bernátek, Ph.D., Katedra divadelních a filmových studií FF UP, Mgr. Vojtěch Poláček, vedoucí Divadelního oddělení, Národní muzeum, Mgr. Martin Pšenička, Katedra divadelní vědy FF UK

Akademický senát AMU v Praze

Akademický senát DAMU

Akademický senát FAMU

doc. MgA. Jan Hančil, vysokoškolský pedagog

Mgr. Michal Pavlásek, Ph.D., Etnologický ústav AV ČR, v.v.i.

Mgr. Tomáš Kačer, Ph.D., Katedra anglistiky a amerikanistiky FF MU

Mgr. Aleš Merenus, Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.

Mgr. Helena Spurná, Ph.D., Katedra divadelních a filmových studií, FF UP

Mgr. Jan Jiřík, Ph.D., Akademie múzických umění v Praze

Alena Zemančíková, dramaturgyně Českého rozhlasu a publicistka

Naďa Dvorská

Michal Zahálka, teatrolog a překladatel

Mgr. Ľubomír Novák, Ph.D., hlavní kurátor archeologických sbírek, Národní muzeum

Mgr. Lenka Šaldová, Ph.D., kurátorka Divadelního oddělení, Národní muzeum

MgA. Veronika Musilová, kurátorka Divadelního oddělení, Národní muzeum

Kryštof Vanča, dokumentátor Divadelního oddělení, Národní muzeum

Otevřený dopis můžete podepsat ZDE.