ČSSD i TOP09 i KDU-ČSL se jistě shodnou na potřebě integrace. Ale tak jako by jinak vládly v České republice, jistě směřují i k jinému ideálu Evropské unie.

Stejně tak je dobře, že kromě dvou zástupců ODS a jednoho zástupce strany Svobodných nevysíláme do Evropského parlamentu poslance vyhraněně protievropské. Tři mandáty jsou pro českou národně konzervativní politiku porážkou. Neuspěli navíc ani národní socialisté ze strany Lev21, ani neonacisté z DSSS, ani výrazně populistický Úsvit. I ten vedl kampaň pod hesly boje s imigrací, a tedy ve prospěch „Čechů“.

Proč je silnější evropská integrace naším národním zájmem, lze vysvětlit snadno. Téměř v kterémkoli dvojstranném konfliktu bychom jako menší suchozemský stát byli slabší stranou. Bez Evropské unie by nás kterýkoli z našich sousedů mohl poškozovat celní politikou. A pokud by potřeboval, mohly by pro cokoli na našem území zajít jeho ozbrojené síly. V minulosti se to dělo opakovaně. Evropská unie už od 50. let takovýmto konfliktům na svém území účinně předchází.

Jak bychom pak na mezinárodní scéně hájili své zájmy třeba vůči Rusku, to nám mohou připomenout Slováci, Maďaři nebo i Srbové. Tedy národy a země, které buď hledají cestu, jak se ze závislosti na Rusku vyvázat, nebo s ním podepisují obchodní dohody, které jejich jednostrannou hospodářskou závislost ještě prohlubují.

Volební účast ale ukazuje, že pocit nebezpečí v českém prostředí rozhodně nevládne. Přišlo celkem 1.527.367 voliček a voličů. A tak to spíš vypadá, že o víkendu přišli jen ti, kdo se o Evropskou unii více či méně zajímají, a ti, kdo chodí k volbám vždy.

Přes debakl v České republice a na Slovensku byla volební účast v celé Evropě dokonce mírně vyšší než před pěti lety. Evropský parlament tedy svou legitimitu coby demokraticky utvořené těleso má. Bez ohledu na domácí účast pak i česká vláda musí podnikat konkrétní politické kroky.

Nejde mi přitom nyní o jméno českého eurokomisaře. Protože další integrace Evropské unie je naším dlouhodobým zájmem, je na místě nechat Evropskému parlamentu, resp. evropským politickým stranám iniciativu, pokud jde o výběr předsedy nebo předsedkyně Evropské komise.

Zda si většinu vyjedná lidovec Jean-Claude Juncker nebo socialista Martin Schulz anebo někdo jiný, to nechme na jejich koaličním vyjednávání. Mezivládně utvořená Evropská rada by ale neměla postupovat proti vůli demokraticky utvořeného parlamentu. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.