Hlavní principy k ochraně občanů včetně determinace a kodifikace i konkrétních svobod určuje i souhrn právních norem nejvyšší právní síly, ve formě ústavního pořádku ČR, jehož součástí je kromě Ústavy ČR i Listina základních práv a svobod. Ta vymezuje (mimo jiné) také rovnost všech občanů a představuje základy právního rámce pro garance a ochranu dotčených svobod, práv a oprávněných zájmů pomocí příslušných zákonů.

Jedna z forem té ústavně zaručené a právem chráněné rovnosti s vyloučením všech forem diskriminace (apod. negativních sociálních jevů) se vztahuje i na tzv. důchodce, resp. na seniory, čili na osoby pobírající starobní důchod. Ekonomická síla těchto občanů je nižší (v této zemi v lepším případě zhruba citelně pod polovinou průměrné mzdy) a z toho je zřejmé i slabší postavení a omezené možnosti důstojného přežití negativních společenských jevů, jako je např. současná strmě rostoucí a vládou ČR evidentně nezvládaná a nekontrolovaná inflace.

Tu inflaci jim má zmírnit ekonomicko-právní nástroj, a to tzv. valorizace důchodů ve smyslu podmínek, daných příslušným zákonem. A jak stanovila předchozí vláda, tak ty podmínky jsou pro letošek ve výši růstu důchodů o více, než 1700 korun měsíčně od poloviny roku (vyplácené každému důchodci). Zákonné podmínky pro tuto valorizaci byly splněny, a to už existencí objektivních podmínek pro tuto valorizaci, které se k 1. lednu 2023 v praxi naplnily. Takže tato vláda má povinnost tuto valorizaci provést a je za to právně i politicky odpovědná. Vláda navíc dobře věděla už loni, že ty zákonné podmínky počátkem letošního roku nastanou, takže ta valorizace je a bude závazná.

Ale vláda v čele s jejím předsedou (a dále konkrétně zejména s ministrem financí a  ministrem práce a sociálních věcí) to mírně řečeno propásla, takže teď se tu snaží ex post (a jak se lidově říká „s křížkem po funuse“) změnit pravidla během poločasu, ač k nějaké snaze o schůdné a sociálně slušné i smírné řešení měla čas ještě v říjnu loňského roku. Proč to nestihla, to nikdo z vlády občanům (a zejména důchodcům) nedokázal vysvětlit, natožpak logicky zdůvodnit. Tato vládou zatím vůbec neřešená, nekontrolovaná inflace zde brutálně ohrožuje životní podmínky většiny seniorů, často zcela odkázaných pouze na velmi nízké důchody. Přitom i vláda si musí uvědomit (a jednotliví ministři to nepochybně velmi dobře věcí – leč nedbají), že důchod není cosi jako milostivý dárek od vlády těm pro ni už nepotřebným seniorům, co celý život pilně pracovali, a po dlouhá desetiletí si na ten svůj budoucí důstojný důchod pravidelně a nemálo přispívali do průběžného financování systému důchodů. Čili ten důchod není milodar od vlády. Důchod je v ČR projevem čerpání odložené spotřeby za ta desetiletí povinných plateb do té části státního rozpočtu, určené právě na ty důchody.