Kádrová politika (nynějším njůspíkem řečeno „problematika lidských zdrojů“) tady už od vzniku Československa neměla na růžích ustláno „ber kde ber“ – přičemž ale až do padesátých let minulého století (ve srovnání s dneškem a s „perspektivou“ vývoje do budoucna) to ještě nebyla situace zvící atmosféry antické tragédie. Přinejmenším co do faktoru vzdělanosti, vlastenectví, vyššího principu mravního (i právního) … A ve výčtu těch podstatných faktorů by se dalo ještě pokračovat až třeba k té základní člověčině, která je alfou a omegou všeho – zejména při práci s národy a jejich lidmi na úrovni politiky, státní moci, vlády, atd.
Vede Kateřina Konečná KSČM správným směrem?Anketa
Byl jsem zrozen v 50. letech minulého století, takže tak trochu ještě i dítko květinové generace – velmi tolerantní, láskyplné, a už tehdy právě tím rebelující – jsem prožil zatím dva režimy. Přičemž i o jim předcházejících dvou režimech (tj. o „žaláři národů“ za Rakousko-Uherské monarchie, a o nacistickém protektorátu za Hitlerova fašismu) jsem se dozvěděl hodně pravd ze života mých prarodičů, i mých rodičů, což pro mne zcela pochopitelně vždycky byly (a zůstanou) ty nejvěrohodnější prameny. Takže já sám, už za totality toho minulého režimu jsem si myslel své – jak o té kádrové politice tehdejší strany a vlády, a její Národní fronty, tak o celém systému s tím souvisejícím.
A od toho převratu v roce 1989 (neboli od té tzv. VLSR aneb tzv. Velké Listopadové Sametové „Revoluce“) jsem se pak denně pohyboval v prostředí tzv. „vysoké politiky“ včetně nejen médií. A tak vím hodně (snad až moc) o genezi, o personách, prostředí, o souvislostech, atd. atd. atd. – no a pro analytika mého typu to už od začátku nebyl jaxeříká „žádnej velkej plezír“. Spíš naopak. A to prostředí mám z blízka „na tapetě“ dodnes (a díky PánuBohu dneska už v důchodu, nicméně …) a nedá se říct, že by to za těch 35 let bylo lepší. Naopak … ono totiž jen stěží lze polemizovat s tou starou lidovou pravdou o tom, že „kde nic není, tam ani …“ A každej ať si to přebere sám. Starej, mladej, i starej mladej, co mu to ještě ani dodneška nedošlo. Těch třetích je mi už jenom líto. A jen tak pro doplnění – jen taková maličkost (?) pro ty mlaďochy a jejich rodiče, co doposud ještě nemají ponětí… Ať se někde zeptají, anebo si najdou z hodnověrných zdrojů, kdo byl ten papaláš, co vyslovil tu tezi, ocitovanou v titulku téhle glosy, tedy „kadry rešajut vsjo“ > kdo to byl, odkud byl, jaké národnosti, v jaké funkci, a co spáchal na národech Československa i v srpnu 1968 a v následujících dvou desetiletích. O tom se asi ani ty dnešní školní děti na základních školách od těch agitátorů (et item „lektorů“ a dalších „expertů“) všech těch ne/ziskovek & spol. kapacit, aj. manipulátorů z těch neo-PŠM a neo-VUMLů asi nedozví. Pochopitelně, protože tak je to v tom neo-pasystému nastaveno. Neboť jak je známo už jen ze základů sociologie, ze základů sociální psychologie, i ze základů pedagogiky, tak osobní zkušenost je nepřenositelná. (To je axiom.) Takže nutno začít u dětí. Fuj …
A i přes to, anebo právě proto, že ta osobní zkušenost je nepřenositelná, tak teď si dovolím předložit – jen tak mimochodem – vlastní zkušenost z mého života (řečeno s klasikem), a to malý úryvek z jedné epizody z jedné mé knihy o spolupráci s Karlem Krylem (a je mi líto, že v letošním roce jeho dvou kulatých výročí se tu kde kdo snaží vytěžit maximum ve svůj a kdoví čí prospěch z odkazu Karla Kryla, i z jeho legendy, a z toho, proč tenhle národ Karla Kryla miluje a vyznává). Takže – dejte si nyní těch několik řádek z té knihy s názvem KAREL MEZI NÁMI > všechno je to ze života:
Jakou měsíční apanáž by měla dostávat manželka prezidenta České republiky?Anketa
Tolik citace z knihy KAREL MEZI NÁMI … a od té doby, co se tahle historka stala, už uplynulo pár desetiletí. Ale právě ta „kádrová politika“ (krycí jméno „agenda lidských zdrojů“) se nezlepšila. Spíš by leckdo leckde – anebo kdokoli kdekoli – mohl fakticky konstatovat, že zhruba stejně, jako tahle agenda je čím dál horší, tak pochopitelně „přiměřeně přiměřeně přiměřeně“ jsou čím dál horší taky ty její důsledky, co dopadají hlavně na prostý lid a jeho hlavy. A (až na promilové výjimky) tu nikdy nejde o hlavy těch konkrétních hlavounů, co to zavinili. Taková demokracie tu není. Zatím ještě …
Ten zkamenělý pokrok té kádrové politiky tu vidíte letos už asi ve trojích volbách – a v těch tanečcích před nimi, během nich, i po nich. No a ten příští rok to uvidíte zase a znovu, i v těch volbách tzv. „sněmovních“ (velmi důležitých, a v této velmi divné době asi v jedněch z těch nejen tady nejdůležitějších). A tak se pozorně zorientujte, dobře přemýšlejte, a pak se zodpovědně a perspektivně rozhodněte. A pamatujte na Karla.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Líbí se vám komentář Pavla Foltána?
autor: PV
