Leckde leckdo by třeba ani nemusel jakoby nevidět a nechápat právě i ty kulisy na pozadí mediálně politických hrátek, co by je asi ani kdekoli kdokoli nemusel apriorně vyloučit. Třebas když současná sestava Rady ČTÚ byla ještě jmenovaná předchozí Babišovou vládou, a jak známo z nedávna, tak nynější vládní tzv. pětikoalice by si ráda dosadila do mediálních rad svoje pěšáky – a jak by možná někde někdo mohl podotknout – tak nezřídka i tzv. politické trafikanty apod.

Nikdo nikde by tedy nemusel na 100 procent účinně vyloučit, že i tyhle problémy s DVB-T2 by se třeba možná i mohly hodit koaličním tlakům na tuhle Radu ČTÚ z koaličních stran. Ale to je pivo pětikoalice (jak říkával přítel Karel Kryl) a rozlitý, jak jsem k tomu obvykle dodával já. A totéž by se zřejmě dalo podotknout i na adresu té Rady ČTÚ (tedy mimo jiné v nějakých souvislostech i k tomu, co ČTK v té své zprávě uvedla). Takže nejenom kdesi kdosi by možná mohl mít objektivní pocit, že trochu toho piva se rozlilo jak té vládní pětikoalici, tak jejímu MPO (tj. Ministerstvu průmyslu a obchodu), tak i té Radě ČTÚ a jejímu úřadu. A možná nejenom jim…

Tyhle zdá se „věčně živé“ otázky a problémy tu zjevně nejsou ničím novým. Už kdysi v dřevních dobách příprav digitalizace vysílání atd. rekodifikací v mediálním právu (tj. v rámci příprav zákona č. 231/2001 Sb., o vysílání, a posléze i zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích) jsem hlavně tehdejší politiky & spol. opakovaně upozorňoval, že z některých jejich praktik vzniknou pozdější problémy (ne jim, ale – jako obvykle – normálním lidem, tedy divákům, občanům, daňovým poplatníkům – slovem spotřebitelskému národu, který na všechny ty chyby potom doplatí, a ještě k tomu je všechny sám zaplatí, aniž by to mohl akutně a podstatně jakkoliv ovlivnit).

A to se potom zanedlouho ukázalo hned v několika rovinách. Tak například už asi tak před těmi bezmála dvaceti lety (v rámci přechodu z „terestriálu“ na DVB-T první generace) nedošlo na ty mediálně politické sliby, že ta digitalizace ten příjem toho TV signálu všem zkvalitní, a to podstatně. Naopak byly s tím problémy organizační, technické, i obojí, a jiné. A někde namísto těch slibovaných zkvalitnění signálu pak nešel DVB-T příjem vůbec.

Bylo to např. v okrese Domažlice a v jeho okolí, kde se podstatně snížila kvalita příjmu, ale i kvalita pokrytí signálem. Takže třeba symbolicky („nomen omen“) v takových Nemanicích pak neměli žádný TV signál ani v té nové technologii DVB-T, přičemž ten starý „terestriál“ jim vypnuli. Prostě nic. A nejen tam. No a kdo neměl tzv. satelit, měl na obrazovce tmu.

Tehdy ještě v tuzemsku nebyla rozšířená IPTV (čili TV příjem prostřednictvím IT protokolu), ač někteří z nás už tehdy těm politikům a spol. poněkud „prorocky“ říkali, že je to cesta do budoucnosti – jen by někdo už konečně měl rychle zavádět optickou infrastrukturu, atd., atd, atd. Já osobně jsem rovněž dlouhodobě a hodně předem opakoval i fakt, že DVB-T sice přinese ono slibované zlepšení v oblasti audio složky TV vysílání (tj. že ten digitální TV zvuk bude v tom DVB-T příjmu lepší), ale u video složky tomu ještě hezky nehezkou řádku let bude jinak – čili ten TV obraz v příjmu DVB-T lepší nebude.

A na to taky vesměs došlo skoro všude. Jenže tehdy to bylo asi jako házet digitální hrách na digitální stěnu. Tenkrát jenom v tom okrese Domažlice a v okolí to mělo ten efekt, že místní diváci houfem skoupili vybavení pro příjem satelitního TV signálu, čili hromadně přešli na jinou technologii příjmu, a to na DVB-S, a nikoli na tu zaváděnou a tolik mediálně politicky glorifikovanou platformu DVB-T…

Na úvod by to pro dnešek mohlo stačit. A pokračování příště. Bude to asi ještě dost možná (vcelku i jednotlivě) docela zajímavé…