Pavla Pejšová: Válka na Ukrajině se dotýká nás všech

05.03.2022 18:22 | Tisková zpráva

S každým dalším dnem se ukazuje, že válka na Ukrajině nebude mít krátkého trvání. Vlna solidarity a ochoty pomoci plní prostor českých médií i sociálních sítí. Profesionálové nabízejí podporu při řešení nečekaných situací. A také upozorňují na důležitost sdílení, vzájemné podpory i na nalezení chvil klidu a odpočinku.

Pavla Pejšová: Válka na Ukrajině se dotýká nás všech
Foto: pixabay.com
Popisek: naděje - zoufalství - ilustrační foto

O pomoc a podporu se můžete obrátit na jednu z mnoha linek krizové pomoci. Situace klade nečekané nároky na řadu profesí i běžných obyvatel. Jak mluvit o válce s dětmi? Jak zajistit, aby dostaly dobré informace? Jak pomoci seniorům vyrovnat se s tíživými vzpomínkami, které se jim vynořují ve chvílích, kdy v televizi vidí ruské tanky jezdit po ulicích? To jsou některé z otázek, se kterými se volající nyní obracejí na krizové linky důvěry.

V hovorech je znát velké vyčerpání obyvatel uplynulým obdobím pandemie. „Je to z Covidu rovnou do války,” říká vedoucí Pražské linky důvěry a místopředsedkyně ČAPLD (České asociace pracovišť linek důvěry) Jitka Gryga Medřická a pokračuje: „V telefonátech zaznamenáváme především strach z 3. světové války a použití jaderných zbraní, strach z budoucnosti, ze smrti.“

Nejistota, a z ní plynoucí úzkost a obavy, dopadá ve zvýšené míře také na matky menších dětí. Obávají se, že jejich muži budou odvedeni do války a ony zůstanou v péči o děti samy, bez informací jak a kam se případně s dětmi schovat. „Telefonáty matek malých dětí nyní tvoří téměř polovinu všech našich hovorů, to je velmi neobvyklý trend. Míra bezmoci vůči hrozbě atomového útoku je v pozici rodiče malého dítěte neúnosná,” objasňuje vedoucí Linky první psychické pomoci Lucie Hermánková.

Na linkách důvěry získávají podporu i vyčerpaní profesionálové, kteří jsou vystaveni další náročné situaci - učitelé ve škole se snaží nejen dohánět učivo, ale také mluvit s dětmi o válce, poskytovat podporu dětem, které to téma děsí, i řešit náročné situace ve třídách, kde národní příslušnost rozděluje dřívější kamarády. „Volají nám zdravotní sestry i učitelky, že už je toho příliš, tlak v práci je nezvladatelný”, říká vedoucí Linky důvěry SOS Zlín, Irena Majtnerová.

„Začínají se objevovat telefonáty zoufalých lidí, kteří v první chvíli spontánně nabídli pomoc, přivezli od hranic Ukrajiny někoho do Čech a teď na ně doléhá tíže další péče. Nejde jen o střechu nad hlavou a jídlo, ale také informace, dokumenty, povolení k pobytu či práci a zajištění péče o děti. Telefonát na linku důvěry je velmi dobře dostupným nástrojem pro promyšlení a naplánování pomoci, aby se nestalo, že člověk přislíbí něco, co se ukáže nad jeho síly,” doplňuje další z členek předsednictva ČAPLD, Kateřina Bohatá a za Linku seniorů Elpida, jíž je vedoucí, dodává: „Na lince seniorů jsme opět zaznamenali nárůst počtu hovorů, senioři potřebují pomoc především se zvládnutím posttraumatických stavů spojených s prožitkem okupace či násilného zatýkání rodinných příslušníků v 70. letech minulého století. Volající referují o tom, že se jim mnoho let zasuté vzpomínky nekontrolovaně objevují, špatně se jim spí, při pohledu na tanky ve zprávách se jim dělá špatně. S tímto tématem se na nás obrací i pečující, kterým radíme, jak se svými seniory na toto téma mluvit a jak jim být oporou.”

Obdobně vypadá situace i na druhé seniorské lince v ČR. Dle slov vedoucí Senior telefonu, krizové linky organizace Život 90 Anety Mundok Nitschové se téma ukrajinské války vyskytuje téměř v každém hovoru. „Objevuje se strach, obavy o budoucnost, bezpečí ČR, známých v zahraničí. Vyvracíme dezinformace, poskytujeme informace o dění z ověřených zdrojů. Lidem se také vrací vzpomínky z roku 1968,” dodává Nitschová.

Josef Gabriel, vedoucí krizové linky Centra krizové intervence při psychiatrické nemocnici v Bohnicích, připomíná také narůst volajících, kteří mají v rodině nebo blízkém okolí uprchlíky s potřebou psychické a psychiatrické pomoci. Pokud první psychickou pomoc potřebuje člověk, který mluví pouze ukrajinsky, je možné využít zavolání na linku 1221 s volbou 8, kde bude jeho hovor přepojen na linku první psychické pomoci se zajištěním tlumočníka.

Linky důvěry jsou v ČR již téměř 60 let a každoročně je kontaktují statisíce lidí, kteří potřebují jejich pomoc. Například v loňském roce to bylo více než 300 tisic lidí, kteří dostali od linek důvěry podporu.

„Za ČAPLD - Českou asociaci pracovišť linek důvěry dáváme na vědomí, že více než 430 pracovníků na linkách důvěry je i nyní připraveno vyslechnout a hledat podporu pro lidi, kteří potřebují sdílet své napětí, úzkost a strach z toho, co se okolo nás a v nás děje. Kontakty naleznete na webových stránkách Asociace www.capld.cz, nebo například na webu Ministerstva vnitra,” říká jedna z členek předsednictva ČAPLD, ředitelka Modré linky, Hana Regnerová.

Pavla Pejšová
předsedkyně ČAPLD

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: PV

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění pokračovalo v Baku

12:26 Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění pokračovalo v Baku

Na webu United Nations – Informační centrum OSN v Praze se dne 11. 11. 2024 objevil článek s názvem …