Vláda žádný bod z kapitoly Vzdělávání, věda a výzkum nesplnila zcela. Během prvního roku by to ani nebylo možné. Za velmi problematické lze považovat kroky a návrhy ministerstva školství, které jsou v rozporu s programovým prohlášením vlády. MŠMT rovněž prosadilo některé změny, které v programovém prohlášení nejsou uvedeny vůbec – například novelizaci pamlskové vyhlášky nebo změny v maturitách a přijímacích zkouškách na střední školy. Další změny navrhli a prosadili opoziční poslanci – například novelizaci školského zákona ohledně přípravných tříd, dvouletých dětí v mateřských školách a odložení reformy financování nebo změny ohledně akreditací u vysokých škol. Ministerstvo školství pracuje na Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a dalších koncepčních dokumentech, o kterých se programové prohlášení nezmiňuje. Premiér prosazoval bezplatné obědy ve školních jídelnách, ale po kritice Pedagogické komory ministerstvo školství svůj návrh novely školského zákona stáhlo.

Programové prohlášení Vlády ČR
Vzdělávání, věda a výzkum

Rezort školství je pro nás prioritou, protože bez kvalitního školství nemá národ budoucnost. Investice do našich dětí jsou investicí do naší budoucnosti. Kvalitní školství chápeme jako školství otevřené, dostupné a profesionální.
(Vláda měla v uplynulém roce řadu priorit. Kvůli jejich vysokému počtu není jednoznačně rozpoznatelné, zda je školství její hlavní prioritou. Aktuální školský rozpočet tomu nenasvědčuje, protože je vzhledem k hrubému domácímu produktu ČR stále nižší, než jaký byl v roce 2011, kdy činil 4,3 % HDP – aktuálně je to 3,9 % HDP. Oproti průměru států EU a OECD, kde činí 5 % HDP, dává Česká republika na školství o čtvrtinu méně, což zakládá vnitřní dluh přibližně 50 miliard korun ročně, který se projevuje ve školství na každém kroku. Aktuální návrh MŠMT, že by na 2. stupni ZŠ mohli učit lidé bez pedagogického vzdělání, je v příkrém rozporu s uvedeným cílem, že školství má být „kvalitní“ a „profesionální“.)

Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017. Zlepšíme podporu učitelů tak, aby se mohli plně soustředit na výuku.
(Text programového prohlášení opomíjí pedagogické pracovníky, kteří nejsou učiteli – vychovatelky školních družin, speciální pedagogy, asistenty pedagoga, další vychovatele apod. V roce 2018 se zvýšily platy učitelů v průměru o 10,9 %, toto zvýšení ale připravila ještě minulá vláda. Průměrné mzdy v ČR vzrostly ve stejném roce o 8,1 %. Platy učitelů sice rostly rychleji, ale o pouhých 2,8 procentního bodu, což je spíše valorizace než hlavní priorita. Vláda odložila zvýšení platů učitelů ze září 2018 na leden 2019 a odmítla návrh na zvýšení příplatků pro třídní učitele na minimálně 2 500 Kč měsíčně, místo toho zvýšila od ledna 2019 příslušný příplatek za třídnictví jen o 100 Kč – z 400 Kč na minimálně 500 Kč měsíčně. Pro rok 2019 byla kapitola školství určená na platy pedagogických pracovníků navýšena o 15 %, z čehož 10 % šlo na zvýšení tarifní části platů. Zbylých 5 % na netarifní část platů doputovalo jen k některým pedagogům. Na rok 2020 vláda navrhuje zvýšení platů pedagogických pracovníků pouze o 10 % místo dříve přislíbených 15 %. Usnesení Poslanecké sněmovny z konce roku 2017, že by platy učitelů měly činit 130 % průměrných mezd v ČR, a to nejpozději od roku 2020, vláda ignoruje. K uváděné podpoře učitelů nedošlo, naopak se zvýšila byrokratická zátěž škol, což znamená, že učitelé i ředitelé škol mají méně času na přípravu kvalitnější výuky.)

Ve spolupráci se zřizovateli škol a školských zařízení regionálního školství omezíme nadbytečnou byrokratizaci regionálního školství a posílíme postavení ředitele školy jako manažera, především v oblasti řízení lidí a pedagogického procesu. V regionálním školství podpoříme zavedení transparentního a administrativně nenáročného způsobu financování v souladu se schválenou novelou školského zákona včetně zajištění dostatečné alokace finančních prostředků pro chystanou změnu financování. Přitom budou zohledněna specifika financování školních družin a základních uměleckých škol.
(Nadměrná administrativní zátěž škol nebyla omezena ani snížena, byrokracie naopak vzrostla. MŠMT navrhlo zvýšit míru přímé pedagogické činnosti u zástupců ředitelů škol, což by vedlo k jejich přetížení, nebo k vyššímu zatížení přímo ředitelů škol, ale po kritice Pedagogické komory i dalších profesních spolků svůj návrh stáhlo. Kolem přechodu na nové financování škol, založeném na tzv. PHmax, panuje stále mnoho nejasností. S novým financováním dojde k omezení pravomoci ředitelů škol rozhodovat a zvýší se jejich administrativní zátěž. Úspěšné školy, o které je mezi žáky velký zájem, dostanou v novém systému financování méně peněz. Pozitivní změnou je posílení odbornosti konkurzních komisí, které hodnotí uchazeče o místo ředitele školy.)

Zasadíme se o maximální rozvoj potenciálu každého dítěte. Ten je dnes omezován především vysokou selektivností českého školství, kdy jsou žáci příliš brzy rozdělováni do různých vzdělávacích proudů, zpravidla na základě rodinného zázemí. Provedeme věcnou a finanční revizi inkluze, a to tak, aby byly podporovány sítě škol běžných i speciálních, s udržitelným využíváním principů společného vzdělávání.
(Ohledně rozvoje potenciálu každého dítěte a omezení selektivnosti nedošlo k žádným pozitivním změnám, které by byly iniciovány vládou. MŠMT vyhlásilo rozvojový programu na vyrovnání mezikrajových rozdílů, což hodnotíme pozitivně, a to i přes vyšší byrokratickou zátěž, která je s ním spojena. Novela vyhlášky č. 27/2016, která se zabývá společným vzděláváním (inkluze), byla opakovaně odkládána, nakonec by měla být účinná od října 2019. Většina změn v této vyhlášce je pozitivní. Počet speciálních škol i speciálních tříd při běžných školách se v roce 2018 snížil, což je v rozporu se záměrem programového prohlášení vlády. V roce 2018 vláda posílila po intervenci Pedagogické komory u premiéra rozpočet školství o 1 miliardu korun, která chyběla na nenárokové části platů zaměstnanců škol kvůli nutnosti přednostně financovat inkluzivní vzdělávání.) Zajistíme dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů a lepší koordinací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj.