Zásadně nesouhlasíme se záměrem výstavby na loukách na Zhůří u Rejštejna, v současnosti prezentovaným plány developera Romana Kreuzigera. Rovněž požadujeme, aby i do budoucna bylo celé toto území nezastavitelné.

K jihu obrácená planina Zhůří pod Huťskou horou, ležící v srdci Národního parku Šumava má složitou a také pohnutou historii. Byla zde zhruba od roku 1785 sudetská vesnice, kterou museli její obyvatelé po 2. světové válce opustit. Po vzniku vojenského prostoru postupně vyklizené domy zanikly a armáda zde vybudovala základnu vrtulníkové letky s kasárnami. Vojenské působení skončilo v roce 1990 a od r. 1991 se území stalo součástí Národního parku, po jehož rozhodnutí byly téměř všechny vojenské objekty včetně infrastruktury v r. 2009 asanovány (90% dotace EU, zbytek náš stát). Odstranění podobných pozůstatků armády proběhlo i na jiných místech parku. To byly významné kroky, které vyšly vstříc zdejší přírodě.

Po německých usedlících zde zůstalo v nadmořské výšce kolem 1150m zhruba 70 hektarů trojštětových a bohatých smilkových lučin, vřesovišť a mokřadů, které jsou ojedinělé nejen na Šumavě, podobné lze najít už jen v krkonošských Rýchorách. Protože zde rostou silně ohrožené rostlinné druhy, např. orchidej vemeníček zelený, běloprstka bělavá, jsou chráněny evropskou Naturou 2000. Ukazují se tu i rys ostrovid, jeřábek lesní...

Důvody, proč nechceme připustit jakékoliv zastavování tohoto překrásného, opuštěného koutu Šumavy:

1) Realizace projektu poškodí drsně jak zdejší přírodní poměry, kvůli kterým byl zřízen Národní park Šumava, tak i zcela zásadně krajinný ráz místa, který vnímají především turisté. Zmizí nerušené výhledy na hraniční hřeben Šumavy od Velkého Javoru až po oba Roklany.

2) Pro Zhůří, stejně jako pro řadu dalších míst na Šumavě, platí jednoznačné doporučení Správy NP:

„Rozhodně nevytvářet novou zástavbu ve volné krajině ani neobnovovat zcela zaniklá sídla.“

3) Předimenzovaný rozsah plánované ekofarmy p. Kreuzigera zavdává pochybnosti o skutečném účelu následného využití (ubytovací kapacity pro 112 lidí, nadměrná kapacita odpadních jímek).

4) Celý stavební záměr je postaven na chybách příslušných úřadů, zastupitelstva Rejštejna nebo samotné Správy NPŠ. Přes jednoznačný písemný nesouhlas Správy NP při tvoření územního plánu Rejštejna byly na Zhůří vyznačeny zastavitelné plochy a územní plán zůstává do dneška platný, přestože byl doložitelně schválen zastupitelstvem nezákonně.

5) Žádáme zastupitele obce Rejštejn, aby při přípravě nového územního plánu zohlednili názory veřejnosti a stanovisko Správy Národního parku tím, že na Zhůří změní status ploch ze zastavitelných na přírodní. Tím by došlo k narovnání současné situace a vyjasnění situace i pro ostatní vlastníky zdejších pozemků.

Autoři petice: Karel Schneider (kontakt), Pavel Semerád

Adresáti petice:

Městský úřad Rejštejn
Rejštejn č.p. 1
341 92 Kašperské Hory
Zastupitelstvo obce

Městský úřad Sušice
náměstí Svobody 138
342 01 Sušice
Odbor výstavby a územního plánování

Správa Národního parku Šumava
1.máje 260, 385 01 Vimperk
Ředitel organizace

Petici je možné podepsat ZDE.