Vážený pane náměstku,

v rámci protipovodňové ochrany Českých Budějovic se plánuje nová retenční nádrž na Dobrovodském potoce. Domníváme se, že projekt "Retenční nádrž Pod Švajcemi" v k. ú. Srubec a Třebotovice bude mít negativní dopad na významné krajinné prvky - vodní tok, nivu a les v této lokalitě. Považujeme stavbu hráze a poldru na Švajcích za zbytečnou aktivitu, která povede k ničení jednoho z posledních zbytků zachovalé přírody a oblíbené vycházkové trasy na území krajského města České Budějovice.

Zpochybňujeme hlavní argument stavby, kterým je ochrana Českých Budějovic před stoletou vodou. Při dvou posledních velkých povodních v jižních Čechách v roce 2002 (stoletá voda) a v roce 2013 (padesátiletá voda) nevznikla žádná významná škoda na majetku či lidských životech občanů Českých Budějovic v souvislosti s vodou přitékající z Dobrovodského potoka. Projekt považujeme za nekoncepční, neboť neřeší systémovou protipovodňovou ochranu po celé délce Dobrovodského potoka, k níž by mělo patřit odbahnění a rekonstrukce hrází několika rybníků v katastru Třebotovic, které se nacházejí nad stávající retenční nádrží Švajce. Dalším podstatným argumentem proti poldru na Švajcích je plánovaná výstavba nové retenční nádrže mezi Dobrou Vodou a městskou částí Českých Budějovic Suchým Vrbným, a to v souvislosti s budováním dálnice D3 (viz. http://www.c-budejovice.cz/cz/zivotni-prostredi-bydleni-doprava/dalnice-spojky/d3/stranky/vizualizace-dalniced3-fotogalerie.aspx). Na základě rozboru stávajícího stavu docházíme k názoru, že obnova retenční schopnosti třebotovických rybníků společně s výstavbou nové nádrže v blízkosti dálnice D3 bude dostatečnou protipovodňovou ochranou pro České Budějovice.

Stavba přehrady a retenční nádrže pod Švajcemi, kterou má realizovat chrudimská společnost Vodní zdroje Ekomonitor, se neobejde bez těžby okolních porostů, bagrování současného koryta pomocí těžké mechanizace, přemisťování velkého množství zeminy a betonování hráze o šířce 4 m a výšce 6,5 m. Projekt předpokládá snížení stoleté vody z 10 m3/s na 7,5 m3/s, tj. o 25%.

Z hydrologického pohledu je s ohledem na velikost a využití krajiny v povodí Dobrovodského potoka výstavba přehrady a poldru sporná. Vlastní plocha povodí plánovaného poldru představuje pouze asi třetinu plochy z povodí Dobrovodského potoka (4,2 km2 z 11,04 km2), přičemž většinu plochy povodí představují lesní porosty a zemědělská půda. Zejména lesní porosty velmi účinně snižují rychlost odtoku vody z území. Voda zde odtéká významně pomaleji než z ploch zastavěných a zpevněných. Zadržování vody v území podporuje též hydropedologická situace. Jedná se o území, v němž se vyskytují plochy umožňující snadné zasakování vody, což opět významně sníží množství odtékajících povrchových vod a také způsobí zpomalení odtoku. Lesní porosty a zemědělská půda společně s hydropedologickou situací zde tedy samy o sobě představují protipovodňové opatření.

Na základě kvalifikovaného odhadu se domníváme, že protipovodňový efekt výstavby přehrady a poldru bude v rámci povodí Dobrovodského potoka menší než 10 %. Odpovídající efekt může mít v dotčeném území odbahnění a úprava třebotovických vodních nádrží na toku Dobrovodského potoka. Zároveň protipovodňovou roli hraje vodní nádrž na Švajcích. Účinným řešením pak bude výstavba retenční nádrže mezi Dobrou Vodou a Suchým Vrbným v souvislosti s budováním dálnice D3.

Dobrovodský potok je cennou lokalitou i z čistě přírodovědeckého hlediska. Výstavbou nádrže budou zničeny přírodní biotopy soustavy NATURA 2000, které jsou vymapovány přímo v místě zamýšlené stavby. Jedná se o mozaiku biotopů mokřadních vrbin (K1) a údolních jasanovo-olšových luhů (L2.2). Z hlediska zachovalosti přírodních biotopů je údolí tohoto potoka v rámci okolí Č. Budějovic jedinečné. Stavební práce povedou k nevratnému poškození přírody na Dobrovodském potoce, včetně vymizení ohrožených druhů živočichů (např. raka říčního, který patří mezi zvláště chráněné živočichy) a rostlin (např. bledule jarní) a ke snížení biodiverzity v této cenné enklávě.

Údolí Dobrovodského potoka rovněž plní významnou společenskou funkci a velký zájem o ně projevuje širší veřejnost. Studenti Česko-anglického gymnázia v rámci Ekosemináře vybudovali v lokalitě České Švýcarsko naučnou stezku doplněnou informačními panely. Monitoring živočichů a rostlin v tomto prostředí v rámci školního vyučování prováděli i studenti Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích.

Jsme přesvědčeni, že stavba nové retenční nádrže není nutná, že plánované prostředky lze využít na smysluplnější projekty a že je lepší zachovat nám i budoucím generacím unikátní přírodu na Švajcích. Žádáme Vás a kompetentní úředníky Magistrátu města České Budějovice, abyste zohlednili výše uvedená fakta a abyste podnikli všechny nezbytné kroky, které povedou k zastavení prací ve věci projektu "Retenční nádrž pod Švajcemi".

Petiční výbor zastupuje Jiří Doležal, Borová 28, Dobrá Voda u Č. Budějovic, 373 16

Petiční výbor ve složení:

Jiří Doležal, botanik a ekolog, Borová 28, Dobrá Voda u Č. Budějovic, 373 16
Jakub Brom, ekohydrolog a bioklimatolog, Dobrovodská 228, Srubec 370 06
Kateřina Máchalová Zemanová, půdní biolog, U haldy 16, Dobrá Voda u Č. Budějovic, 373 16
Monika Němcová, K Lusnému 3, Dobrá Voda u Č. Budějovic, 373 16
Lucie Starčevská, učitelka biologie na Česko-anglickém gymnáziu, Na Vrchu 570, Srubec, 37006
Zdeňka Antalová, učitelka na SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnické a JŠ s právem SJZ, Požárníků 5, Dobrá Voda u Č. Budějovic, 373 16
Jiří Svoboda, podnikatel, Srubecká 12, Dobrá Voda u Č. Budějovic, 373 16
Pavla Bergmannová, analytik a sociolog, Srubecká 22, Dobrá Voda u Č. Budějovic, 373 16