Jeden ze základních atributů fenoménu "camp" se však proměnil ve svůj protipól. Zatímco v 60. letech se uchylovali ke „campu“ tehdy společensky deklasovaní homosexuálové, v románu Holky z nezisku se ke zveličování, přehánění a artificialitě, která je pro "camp" charakteristická, uchylují protagonisté výslovně maskulinní. Snad proto, že je to heterosexuální bílý muž středního věku, kdo je dnes společensky deklasován a urážen. Základem „estetiky camp“, a tedy i románu Holky z nezisku, je hravost, nadsázka, ironie a absolutní výsměch dobové vážnosti.

Děj tohoto boratovsky nekorektního románu je zhruba následující:

Pavla, manželka hlavního hrdiny Abrahama, se obává, že jí Abraham, jako Američan, v rámci rozvodových šarvátek, unese dceru do USA. Proto se obrátí na kamarádku, konkrétně na advokátku a aktivistku Xenii, s žádostí o pomoc. A ta okamžitě rozjede, spolu s "holkami z nezisku" bojovou šarádu proti heterosexuálnímu bílému muži. Abraham je do pár dnů obviněn z trestného činu, který spočívá v domácím násilí. Soud mu pochopitelně rovněž zakáže stýkat se s dcerou. Abraham, jako provokatér belmondovského typu, zpočátku ztrácí body. Zdálo by se, že proti "holkám z nezisku“ nemá šanci. A tehdy Abraham pochopí, že chce-li obstát v rozvodových hrátkách a vychovávat dceru, má jedinou možnost. Učinit z největší síly aktivistek a systému největší slabost a ze své největší slabosti největší sílu.

S přáteli přitáhne Abraham k soudu novináře, aby použil vskutku ten nejtěžší kalibr. Před soudem učiní Abraham coming out. Prohlásí se za gaye, přičemž doufá, že skutečnost, že je gay, nebude překážkou, aby soud rozhodl o střídavé výchově dcery. A pokud by to pro soud bylo překážkou, potom Abraham žádá, aby to soudkyně vyslovila v soudní síni nahlas, před přítomnými zástupci tisku. Vzápětí představí soudu svého budoucího manžela. Je jím černošský hudebník Hasan. Abraham věří, že soud není rasistický ani islamofobní, takže mu jistě nebude vadit, že Hasan je afroevropan a muslim. Rovněž soudu slíbí, že bude spolu s Hasanem vychovávat dceru v úctě k evropským hodnotám. Zmatená soudkyně sice najde kličku, jak prozatím nerozhodnout a jednání odročit, ale "holky z nezisku" vnímají, že Abraham nabývá na síle. To je pochopitelně aktivizuje, a přitvrzují. Dále už má děj rychlý spád. Po několika vzájemných podrazech mezi Abrahamem a jeho manželkou, kterou "holky z nezisku" používají jako ideologickou hračku, soud rozhodne, že v tomto případě nepatří dítě rodičům, ale státu. Výsledkem je, že soud dceru umístí do neziskového zařízení Medvídek koala.

A tehdy rodiče pochopí, že jim nezbývá nic jiného, než společně unést vlastní dítě ze spárů systému i neziskové organizace. To už Abrahama i jeho ženu úřady stíhají pro několik trestných činů. Jejich road movie, kdy unikají systému, se stává metaforou doby a jejího pokrytectví.

Za pozornost stojí rovněž vypravěč celého příběhu, kterým je Abrahamův bratr Jacob. Je to stejný provokatér a ironik jako Abraham, jen stojí na opačné straně barikády. Konkrétně učí po světě aktivisty, jak pumpovat ze státních rozpočtů peníze. Hraje roli význačného donátora, který pomocí neziskových organizací dokáže v jednotlivých zemích mnohé zařídit; pochopitelně ve prospěch globálního světa.

Celý román je psán zdánlivě lehkým perem, nicméně je protkán myšlenkami, které si je dobré zapsat. Stylově těží, jak už je to pro „estetiku campu“ příznačné, z konfrontace vysoké a bulvární literatury. Výsledkem čehož je ironie a hravost.

Jde zřejmě o jeden z nejpodvratnějších románů, který letos v EU vyjde. Ona podvratnost ovšem není v tom, co je řečeno explicitně, ale v tom, co se nachází pod povrchem, tj. v podstatě věci.