Přestože žádného takového „rizikového poskytovatele“ vládní materiál britského vládního kabinetu konkrétně nejmenuje, není vzhledem k velmi úzkému okruhu technologických společností, které jsou schopny 5G sít vybudovat, složité dovodit, že se jím rozumí především společnost Huawei.

„Rizikoví“ poskytovatelé nebudou moci realizovat dodávky na citlivé součásti sítě, které tvoří její jádro a přes které probíhají např. toky zákaznických dat. Další omezení představuje maximální podíl ve výši 35% z celkového objemu na dodávky tzv. periferií, což jsou např. základnové stanice na stožárech nebo na střechách budov. A konečně v okolí vojenských základen nebo atomových elektráren budou moci být komponenty pouze od „spolehlivých“ dodavatelů. Byť mají být dodávky některých poskytovatelů omezeny, vyplývá již z aktuálního rozhodnutí poměrně významný názorový posun v diskusi od „zda vůbec“ připustit rizikové poskytovatele k „za jakých podmínek“.

Jak uvedl deníku The Guardian, „Británie neshledala Huawei zdaleka takovým rizikem, jakým jej prezentovaly USA“ a toto riziko je „zvladatelné“. V celém procesu však stále nebyly, ani ze strany USA, prezentovány specifické důkazy, které by tuto rizikovost dokazovaly.

Naopak existují důkazy o tom, že Spojené státy americké jsou přímým bezpečnostním rizikem svým spojencům, které roky odposlouchával americký Národní bezpečnostní úřad (NSA). Koncem února to budou přesně čtyři roky, co vyšlo prostřednictvím WikiLeaks najevo, že „NSA odposlouchávala rozhovor Merkelové s generálním tajemníkem Pan Ki-munem, když probírali otázku jednání o klimatu a amerického prezidenta Baracka Obamu“. Stejně tak v únoru 2016 vyšlo najevo, že byly monitorovány i rozhovory italského premiéra Silvia Berlusconiho s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izraelský premiér se na italského obrátil, aby mu pomohl zlepšit vztahy s USA:„Netanjahu byl znepokojen, že neměl přímý kontakt na Obamu v době výstavby dalších sídlišť na okupovaných územích. Bál se, že Palestinci mohou výstavbu použít k zablokování mírových rozhovorů kladením nerealistických požadavků“.

Odposloucháváno NSA bylo i jednání mezi Berlusconim a bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který ho varoval, že italský bankovní systém se může zhroutit. Monitorováno bylo i jednání ministrů obchodu EU a Japonska o tom, jaké budou nepřekročitelné hranice při vyjednávání ve Světové obchodní organizaci WTO.

A The Independent v červnu loňského roku zveřejnil informace o tom, že americká společnost Google odposlouchává záznamy z osobního asistenta Google Home. Odposlechy, podle Google prý slouží ke zlepšování zařízení a přístup k nim mají jen zaměstnanci a zařízení nahrává jen když mu je udělen hlasový příkaz. Experti však zjistili, že záznam pořizuje i když žádný příkaz nedostává, napsalThe Independent.

Kroky a bezpečnostní varování USA vůči svým spojencům v NATOpak nalezly i „jistou podobnost“ s varovánímNárodního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost z prosince roku 2018, kde uvedený úřad konstatoval, že „použití technických nebo programových prostředků čínských společnosti Huawei a ZTE Corporation včetně jejich dceřiných společností představuje hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti“. Nejenže bylo varováno přímo proti konkrétním společnostem (což je samo o sobě problematické), avšak navíc bez dostatečného vysvětlení, proč vlastně tyto společnosti nějaké riziko představují.

Argumentem proti Huawei bývá odkaz na čínský právní řád, který má společnostem ukládat povinnost podílet se na zpravodajských aktivitách ve prospěch státu. Takové odůvodnění je však nejen vágní, ale navíc pomíjí skutečnost, že podobné povinnosti lze najít i v zákonech jiných států. Včetně legislativy Spojených států amerických.

Zatímco někteří odborníci na kybernetickou bezpečnost tak britské rozhodnutí kritizují jako polovičaté, jiní je považují za vyvážený kompromis mezi bezpečnostními obavami a zajištěním rozvoje 5G sítí. Zdá se však, že Spojené království vysílá signál, že odmítá intervenci do svých vnitřních záležitostí, a nechce si vybírat strany mezi USA a Čínou v jejich obchodní válce, když kauza Huawei může představovat právě jeden z nástrojů tohoto soupeření.

Huawei konsistentně odmítá veškerá obvinění ze spolupráce s čínskou vládou. Zakladatel společnosti uvedl, že by ji raději zavřel, než aby napomáhal jakýmkoli špionážním aktivitám. Současně také upozorňuje na skutečnost, že jako dodavatel samotné sítě nevlastní a s uživatelskými daty neoperuje. To je role operátorů. Z pohledu bezpečnosti dat se tím případný argument o rizikovosti určitého poskytovatele značně oslabuje. Dokud tedy nejsou předloženy konkrétní důkazy proti společnosti Huawei, je otázka, zda celá kauza není motivována především ekonomicky s následně vyvolaným politickým tlakem na „spojence“.

V této souvislosti je také důležité zmínit aktuální reakciEvropské unie, která pouhý den po vyhlášení usnesení Spojeného království vydala vlastní doporučení pro úsek kybernetické bezpečnosti. Doporučení obecně jmenuje jednotlivá rizika spojená s budováním 5G sítě a jednotlivá opatření, která by měly jednotlivé členské státy přijmout, aby tato rizika minimalizovaly. Celé doporučení je formulováno obecně, bez toho aby zde byla zmiňována jakákoli adresná souvislost s výrobcem Huawei.