V této souvislosti bychom rádi prezentovali výsledky průzkumů veřejného mínění, mapující vývoj důvěry obyvatel ve Václava Klause v průběhu výkonu prezidentské funkce. Průzkumy důvěryhodnosti z dílny STEM a CVVM jsme doplnili o průzkum agentury Median, přinášející hodnocení silných a slabých stránek odcházejícího prezidenta a poskytujeme zde také údaje z nedávného průzkumu agentury SANEP, která nabízí současný názor veřejnosti na jeho desetileté působení ve funkci hlavy státu.

Po nástupu do funkce se Václav Klaus těšil podle tehdejších průzkumů STEM stejně vysoké (58,5 %) nebo, podle údajů CVVM, dokonce vyšší důvěře veřejnosti (64 %), jakou dosahoval odcházející Václav Havel (58 %, leden 2003). Převážná většina obyvatel jeho nástup do funkce přijala s nadějí. A to i přesto, že na rozdíl od Havla otevřeně prezentoval kritický postoj k Evropské unii. V období vstupu země do EU, tak byl v tomto zásadním ohledu v rozporu s míněním obyvatel. V referendu o vstupu ČR do EU vyjádřilo souhlas 77 % obyvatel.

Podle průzkumů v průběhu prvního roku Klausova působení jeho důvěryhodnost rostla a začátkem roku 2004 překonala hranici 70 %. Prezident měl pak až do konce roku 2007 poměrně stabilní důvěru téměř ¾ populace a jeho úřad byl nejdůvěryhodnější ústavní institucí v zemi. Na konci prvního období v únoru 2008 však důvěryhodnost prezidenta zaznamenala výrazný otřes, když poklesla na 63 % (STEM).

K poklesu důvěry obyvatel přispěla jeho podpora umístění radaru, se kterým tehdy nesouhlasilo sedm z deseti obyvatel. Silným impulsem pro veřejnost byla také situace ohledně prezidentské volby 2008. Klaus odmítal vstupovat do předvolebních debat s protikandidátem Janem Švejnarem, což mnohým mohlo připadat jako pohrdání a zbabělost. Samotný průběh volby hlavy státu pak provázely nedemokratické praktiky jako zrada, nátlak a vydírání zákonodárců.

Do konce roku 2009 se jeho důvěryhodnost mírně zvýšila. Vzdal se funkce čestného předsedy ODS (prosinec 2008) a měl osobní rozpory s jejím tehdejším předsedou a veřejností neoblíbeným premiérem Topolánkem. Podle poslanců ODS byl Klaus dokonce jedním z iniciátorů pádu vlády v březnu 2009. Jak dokládá průzkum STEM, Klaus u příznivců ODS tímto jednáním sice mírně ztratil, ale významně posílila jeho důvěra u zbytku populace, důvěřovalo mu více než 60 % populace. Lidé patrně na chvíli uvěřili, že bude prezidentem opravdu všech občanů (což zdůrazňoval již ve svém kandidátském projevu při volbě prezidenta v roce 2003).