Ještě než odstartoval týden mlčení se někteří bankéři vyjadřovali poměrně jasně ve směru ponechání sazeb beze změny, nicméně zazněl i hlas o dalším možném zvýšení sazeb. Asi nejvýznamnějším sdělením byla relativizace aktuálního – od prognózy často odchýleného – kurzu koruny, který ještě v nedávných dobách rozhodování centrální banky výrazně ovlivňoval. Červnové zasedání proto bude vlastně takovým průzkumem nálad panujících v bankovní radě. Další krok k tzv. normalizaci sazeb se s největší pravděpodobností letos už neodehraje, nicméně k dobru je třeba připsat, že se ČNB podařilo alespoň se v době konjunktury přiblížit se na dohled k neutrálním úrovním sazeb, zatímco třeba ECB zřejmě začne řešit, jak ještě více uvolnit už tak super uvolněnou měnovou politiku.

Bankovní rada sice tentokrát nebude dumat nad novou prognózou, která by mohla zohlednit ochlazení v zemích eurozóny, nicméně je pravděpodobné, že alespoň ve svém komuniké zvýrazní číhající zahraniční rizika a nejistoty. Výsledky české ekonomiky sice stále ještě kontrastují s vývojem na západ od našich hranic zejména díky silné domácí poptávce, nicméně dlouhodobá nejistota nakonec může i tento trend zvrátit. Tím spíše je na místě opatrnost v dalším přitvrzování měnové politiky i případných regulací. A vlastně i při samotném hodnocení současné a očekávané situace. Sice už nějaký čas prosakují nepříznivé zprávy z některých průmyslových oborů, nicméně celkové výsledky průmyslu – jako největšího tuzemského odvětví – včetně nových zakázek drama na obzoru neindikují. Na změnu celkové nálady v ekonomice to však časem stačit může. Nakonec není to ani šest let, kdy si zkušeností opatrného utrácení a škrtání investic místní ekonomika naposledy prošla. ČNB si nicméně může dovolit komfort opatrného vyčkávání a stejně tak může ignorovat dramatická očekávání finančních trhů, které už nyní kalkulují s dvojím snížením sazeb na horizontu jednoho roku.

Petr Dufek
finanční analytik