I v posledním kvartále růst hospodářství silně podporovala spotřeba domácností poháněná zlepšováním finanční situace spojené s rostoucími mzdami a vysokou zaměstnaností. K růstu ovšem tentokrát největší měrou přispěly i investice, konkrétně výstavba bytů i průmyslových budov a infrastruktury. Po krátké přestávce začaly firmy, zřejmě pod tlakem přetrvávajícího nedostatku zaměstnanců, rovněž znovu investovat do strojů a ICT. Negativně tentokrát ovlivňoval výkon ekonomiky výsledek zahraničního obchodu, na kterém se podepsala jednak slabá zahraniční poptávka omezující exporty a naopak silná domácí poptávka, která zase tlačila na růst dovozů.

Při letmém pohledu na nabídkovou stranu ekonomiky je vidět, že průmysl jako největší tuzemské odvětví zcela ztratil tempo a propadl do mírného mínusu. Ekonomiku proto táhly nahoru především služby – konkrétně IT a telekomunikace, obchod, doprava atp. a v neposlední řadě i stavebnictví.

Za celý rok se český HDP zvýšil o 2,4 %, což není rozhodně nijak ohromující výsledek, nicméně s ohledem na vývoj především v západní Evropě, kam směruje většina tuzemského exportu, jde stále ještě o velmi dobré číslo. Samo o sobě totiž zajišťuje jednak vysokou zaměstnanost i solidní růst mezd bez prudkého zhoršení konkurenceschopnosti.

Ekonomický růst v každém případě zpomaluje a je jen velkou neznámou, nakolik jej zasáhne současné dění okolo šířícího se koronaviru. Jak moc se dál propadne zahraniční poptávka, zejména pokud jde o automobilový průmysl, nebo nakolik začnou firmy revidovat svoje investiční záměry. Na vyčíslování těchto důsledků je nicméně stále ještě velmi brzy. Prozatím počítáme se zpomalením růstu HDP pod dvě procenta.