A vlastně by to nemusel být ani problém. Úvod roku byl sice slabší z pohledu zájmu i výsledků emisí, nicméně situace na bondovém trhu se docela změnila k lepšímu. Zájem o dluhopisy roste, i když zahraniční investoři z tohoto trhu úspěšně couvají. Ze statistik státního dluhu se dá vyvodit (vyspekulovat), že nerezidenti bondy ani tak nevyprodávají, ale spíše čekají do splatnosti. Získané koruny však už do dluhopisů zpátky většinou neinvestují. Trh tak znovu opanovaly domácí subjekty, jejichž podíl z necelých 50 % v září loňského roku vyšplhal na více než 62 %. A pondělní splátka padesátimiliardového dluhopisu nejspíše jejich podíl dále navýšila. Trh se pozvolna a vlastně i bezbolestně vrací do podmínek před koncem intervenčního režimu.Nakonec proč by investoři spekulující na posilování koruny měli mít eminentní zájem nakupovat dlouhé papíry s vidinou, že jejich ceny budou klesat s tím, jak bude chtít ČNB normalizovat úrokové podmínky v ČR.

I bez zahraničí je zájem o české korunové dluhopisy v posledních týdnech docela solidní. MF se už podařilo na trhu za necelé tři měsíce umístit papíry za přibližně 49 mld. korun bez nějakého rapidního nárůstu požadovaných výnosů. Pozici ministerstva navíc posiluje i dosavadní vývoj státního rozpočtu, který za první dva měsíce skončil s přebytkem 26 mld. korun. I s ohledem na stovky miliard točící se ve státní pokladně není likvidní pozice ministerstva rozhodně chudá. O aktuální přesné částce na účtech se neví, ale na konci roku tam „leželo“ 235 mld. korun, které případnou krátkodobou likvidní potřebu hladce vykryjí. Na druhou stranu – když pomineme „drobné“ – čeká MF ještě další padesátimiliardová splátka v červnu a více než sedmdesátimiliardová v srpnu, takže dluhopisový trh rozhodně nedostatkem nových papírů trpět nebude. Otázkou je, jestli neutrpí jejich ceny poté, až se ČNB opět vrátí ke své jestřábí rétorice.

Petr Dufek
Analytik