Tyto náznaky mírného optimismu lze přičítat třeba pozitivnímu obratu na komoditních trzích, kde v posledních týdnech docházelo k poměrně zajímavému propadu cen energií. Svoji roli mohly sehrát i cenové stropy u energií, které jsou pojistkou pro domácnosti i firmy. 

V průmyslu, který se v této fázi stal dvourychlostním odvětvím, kde na jedné straně vidíme automobilky se zvýšenou zásobou nevyřízených objednávek a na straně druhé téměř všechny ostatní obory, firmy očekávají pozitivní vývoj poptávky v následujících měsících i menší odhodlání zvyšovat ceny. Potvrzuje to fakt, že stále více firem považuje slabou poptávku za hlavní překážku svého rozjezdu. Druhou v pořadí je materiál.

Inflační očekávání opadávají i ve službách, které rovněž do dalších měsíců hledí lehce optimističtěji než třeba v prosinci. Nejde však o takovou vlnu optimismu, aby tyto firmy už byly ochotné nabírat nové zaměstnance. V každém případě i zde je vidět pokles inflačních očekávání i aktuálně slabší poptávku.

V jediném odvětví, kde se nálady zhoršily, bylo tentokrát stavebnictví. Sice z pohledu zakázek na tom není nijak zle, nicméně minimálně svoji současnou situaci hodnotí hůř než před měsícem. Přesto i zde věří v pozitivní obrat během šesti měsíců. Stavební firmy v tuto chvíli trápí stále především nedostatek zaměstnanců, ale stále více si jich začíná stěžovat i na nižší zájem ze strany poptávky.

Celkově první průzkum letošního roku vyznívá mírně pozitivně a nahrává tak scénáři jen velmi mírné a poměrně krátké recese. Žádné drama v číslech vidět není, dokonce s nimi může být i spokojená ČNB, protože naznačují další útlum inflačních očekávání, a to dokonce i v případě spotřebitelů.