Začněme tedy spíše tím pozitivním, tedy zpřesněním odhadu ekonomického růstu. Statistický úřad jej fakticky vylepšil o jednu desetinu, a tak česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla dokonce o 2,8 %. Ve srovnání s vývojem v západní Evropě a především pak v Německu jde o výrazný kontrast, nicméně rozhodně ne jediný. Tentokrát však už jdou čísla více do hloubky, a tak jsme měli možnost seznámit se třeba s mírou ziskovosti či investic ve firmách, nebo s růstem příjmů tuzemských domácností. V případě profitability asi nikoho nepřekvapí, že míra ziskovosti se postupně snižuje z rekordních 52 % dosahovaných ještě v roce 2016 na aktuálních 46 % (v poměru k přidané hodnotě). Hlavním důvodem jsou i tentokrát náklady práce, které svižně rostou v důsledku přetrvávajícího napětí na trhu práce.

Mzdový konkurenční polštář, se kterým tato ekonomika dlouhodobě pracovala, se tak postupně vyčerpává, nicméně zdaleka ještě nezmizel. Ostatně o tom svědčí i míra zisku, která se v celé EU nebo v eurozóně pohybuje pod 40 %. Možná méně pozitivně tentokrát vypadá míra investic tuzemských firem, která se vrací na zhruba 28 %, kde byla naposledy na začátku loňského roku. Nemusí však jít vyloženě o důsledek neochoty či strachu firem z investic v nejisté době, jako spíše o důsledek dokončení velkých investičních projektů, respektive cyklu jako takového. Takže ani tento nový trend nemusí vyloženě kazit dobrý obrázek české ekonomiky. Zatímco firemní investiční aktivita zvolňuje, veřejný sektor dál svižně investuje. Jen v první polovině roku se tak jeho investice zvýšily více než o 16 %.

Odpolední čísla z české ekonomiky už tak dobře nevypadala. Na řadu přišly výsledky státního rozpočtu za prvních devět měsíců, který skončil schodkem -21 mld. korun, zatímco loni touto dobou vykazoval přebytek 15 mld. Když se nezapočítá vliv peněz z EU, tak už meziroční skok deficitu není tak výrazný. Na druhou stranu, pokud se zohlední 20 mld. z dávné privatizace, kterými si letošní rozpočet vypomáhá, tak… V každém případě o rozpočtu toho není třeba moc rozepisovat, protože se vlastně nic moc nemění. Dál za plánem zaostává výběr daní, zejména pak DPH, zatímco příjmovou stranu zlepšují nedaňové příjmy a plánovaný schodek -40 mld. vypadá zatím nejistě.