Ne všichni lidé, kteří přišli o práci se však automaticky stali nezaměstnanými. Zatímco ve třetím čtvrtletí pracovalo o 73 tisíc lidí méně než ve stejném období loňského roku, nezaměstnaných přibylo jen 39 tisíc. Část lidí, kteří přišli o práci, opustilo pracovní trh a jak uvádí statistický úřad, jednalo se především o ženy ve věku do 45 let a muže starší 60 let, u kterých lze předpokládat odchod do penze či návrat k penzi.

O práci v této době přicházeli především lidé ve zpracovatelském průmyslu a ve službách, na které recese dopadla nejvíce. Propad zaměstnanosti je patrný zejména v oborech jako je doprava, ubytování a stravování. Na druhou stranu nové zaměstnance nabíralo stavebnictví, veřejná správa nebo IT a telekomunikace.

Nárůst nezaměstnanosti ve třetím čtvrtletí, byť byl poměrně rychlý (ve srovnání s druhým +0,5procentního bodu), ještě brzdila česká verze kurzarbeitu a naděje na další zlepšení, které podniky v té době ještě mírnilo ve škrtech. Jak však ukázaly podzimní měsíce, ekonomická situace se po opětovném rozvinutí nákazy znovu zhoršuje, a tak je třeba s další vlnou koronaviru počítat i s novou vlnou propouštění.

Firmám se zatím ještě příliš nechtělo úplně sahat do řad kmenových zaměstnanců, avšak je otázkou, jak dlouho tento stav může trvat. Jistou výhodou oproti jaru je pokračující růst průmyslu, který si zatím nenaordinoval žádné odstávky, ani není zasažen rozpadem dodavatelských řetězců jako v úvodu roku. Jestli tento vývoj vydrží, nejspíše rozhodne vývoj zahraniční poptávky v nejbližších měsících.

V každém případě lze počítat s dalším růstem nezaměstnanosti zejména na přelomu roku, kdy by se nezaměstnanost (v této metodice) mohla přiblížit čtyřem procentům. Nejistotu představuje schopnost zvládnout aktuální vlnu koronaviru a perspektiva návratu do „normálních“ kolejí. V tuto chvíli je však zřejmé, že pro některé obory ve službách půjde o běh na velmi dlouhou trať a že tedy nejde jen o nějaký výkyv v časech recese. Jde především o cestovní ruch a vše s ním spojené.