Poté až do konce roku by podle dřívějších informací MF neměly na trh zamířit žádné další střednědobé nebo dlouhé státní bondy, pouze krátkodobé státní pokladní poukázky v objemu do deseti miliard korun, a to ještě v závislosti „na očekávaném výsledku hospodaření státního rozpočtu v roce 2018“.

Od začátku roku již MF prodalo na trhu nové dluhopisy v objemu 245 mld. korun, přičemž takto získané prostředky směřovaly primárně na uhrazení letos splatných papírů. Podobnou částku bude MF potřebovat na splátky dluhu i v příštím roce a je velmi pravděpodobné, byť jeho Strategie financování a řízení státního dluhu ČR bude k dispozici až v prosinci, že většinu peněz (ne-li všechny) si nejspíše opět obstará na českém trhu.

Nové dodatečné potřeby mít MF s ohledem na vývoj státního rozpočtu nejspíše nebude. Rozpočet totiž na rozdíl od původního plánu zůstává i po deseti měsících v mírném přebytku, a opět mu v tomto směru pomáhají příjmy z rozpočtu EU. Rozpočtu samozřejmě pomáhá solidní ekonomický růst zajišťující vyšší daňové příjmy, konkrétně především ze zdanění práce. Jen na tzv. sociálním pojistném se letos vybralo o téměř 40 mld. více než ve stejném období loňského roku. Nakonec více než tři čtvrtiny letošního vyššího výběru daní v rámci celých veřejných rozpočtů jde na vrub tzv. pojistného a daně z příjmu fyzických osob. I proto se dá předpokládat, že ČR v letošním roce opět vykáže přebytkové hospodaření veřejných financí, i když státní rozpočet skončí někde na hraně.

Udržet takový výsledek i v příštím roce bude jen velmi obtížné vzhledem k závazku zvyšování penzí a mezd zaměstnanců ve veřejném sektoru. Počítat musíme i s pomalejším růstem ekonomiky a tedy i s pomalejším růstem daňových příjmů. Přesto nejspíše i nadále zůstane pozice MF na finančních trzích velmi příznivá, mj. i díky jeho rezervní pozici, kterou mu skýtá státní pokladna.