Meziročně dosáhlo tempo růstu dokonce o 12,5 %, avšak stále je třeba vzít v potaz nízký srovnávací základ z loňského úvodu roku, kdy probíhal rozsáhlý lockdown ekonomiky.

V každém případě jsou reálné tržby odvětví služeb už na předkovidové úrovni. A to díky třeba skladovacím a doručovatelským službám, které se svezly na vlně expanze e-shopů, pro něž byla pandemie výrazným impulsem k rozvoji. Podobně lze zmínit i IT, pro které byla pandemie katalyzátorem rozvoje řešení vzdálených přístupů ve firmách.

Za předkovidovou úrovní dál zaostává oblast cestovního ruchu, konkrétně HORECA je 28 % pod úrovní roku 2019, letecká doprava 37 %. Výsledky cestovního ruchu za první měsíce roku ovšem vypadají poměrně nadějně, avšak stále je třeba brát do úvahy, že nárůsty tržeb i návštěvníků se stále počítají s extrémně nízkého srovnávacího základu.

Výrazné zaostávání je stále vidět v oblasti ubytování a cestovních kanceláří, které je reálně 38 % pod úrovní roku 2019, restaurace pak necelou čtvrtinu. Situace i v této oblasti se ovšem postupně začíná normalizovat, nicméně cesta k využívání kapacit jako před pandemií bude ještě dlouhá. Na druhou stranu v běžných cenách to v důsledku rychlého zvyšování cen v tomto odvětví nevypadá až tak zle. Restaurace jsou z tohoto pohledu už jen 5 % pod průměrem roku 2019.

Čtvrtletní i samotné březnové výsledky služeb vyznívají celkově pozitivně. Nelze si nevšimnout pozvolného útlumu v některých vyexpandovaných oborech, avšak na druhou stranu ani restartu kovidem potlačeného cestovního ruchu.

Stále větší překážkou nicméně zůstane inflace, která mění třeba chování spotřebitelů. Očekávání od příštích měsíců jsou ve většině oborů služeb jsou stále nastavena vysoko, nicméně z dubnového průzkumu jsou patrné určité obavy spojené právě s inflací, respektive rostoucími náklady firem. V každém případě lze od služeb očekávat mírně pozitivní příspěvek k růstu ekonomiky.