Největší změna k horšímu je patrná u obchodní bilance, která se přehoupla z loňského rekordního ročního kumulovaného přebytku dosaženého v květnu ve výši 358 mld. korun do aktuálního pětaosmdesáti miliardového deficitu.

Asi netřeba dlouze hledat důvody, protože jako první se hned nabízí vysoké ceny dovážených surovin do ČR. Jen za ropu a plyn jsme za posledních 12 měsíců zaplatili o 155 mld. korun více (ve smyslu změny 12měsíčního salda nyní vůči loňskému květnu).

Pozadu ovšem dál zůstává export, zejména automobilového průmyslu, který se dál vypořádává s logistickými problémy v dodávkách potřebných komponent.

Odliv dividend, který až do covidu výrazně výsledky platební bilance citelně ovlivňoval, zůstává ještě stále spíše umírněný. Zadržené zisky si společnosti ponechávají zatím zde, zřejmě i ve snaze posilovat vlastní likviditu v situaci všeobecně rostoucích úrokových sazeb.

Zahraniční obchod ani běžný účet platební bilance zatím pro korunu žádnou vzpruhu nepředstavují. Běžný účet platební bilance reprezentující vnější (ne)rovnováhu ekonomiky se v ročním kumulovaném vyjádření přibližuje 200 mld. korun. V poměru k HDP se tento deficit letos může přiblížit 4 % HDP, což by byl nejhorší výsledek od roku 2007.