Americký nejvyšší soud se odmítl zabývat žalobou „nevěsty islámského státu“, která se chtěla vrátit do svého bývalého domova do Alabamy. Nevydal k tomu zdůvodnění, takže se můžeme jenom dohadovat, co k tomu soudce vedlo. Ale z pohledu právního laika je to jasné a logické.
Tím základem, na kterém stojí psané zákony i právní jistota, tím základem je společenská smlouva. Tichá nepsaná dohoda, kterou se zavazujeme respektovat civilizační, mravní a zákonný rámec společnosti, v níž žijeme. To neznamená, že účastník společenské smlouvy nemůže porušit zákon. Ale i když něco ukradne, respektuje právo státu trestat zloděje. I když se snaží, aby v jeho případě k potrestání nedošlo, pořád na obecné rovině akceptuje, že stát je institucí s právem trestat zloděje.
Kromě toho ale může (přinejmenším teoreticky) dojít k vypovězení společenské smlouvy. Člověk se otevřeně hlásí k tomu, že nerespektuje základní civilizační limity a jedná podle toho. Staří teoretici společenské smlouvy tvrdili, že takový člověk nemá právo na soudní proces. Vypověděl válku společnosti, nemůže se dovolávat jejích norem.
V praxi to otevírá otázku, kde je ta hranice mezi obyčejným porušením zákona a kde už skutečně došlo k vypovězení společenské smlouvy. Připojení se k Islámskému státu jedna z mála situací, kde je vypovězení společenské smlouvy naprosto zřetelné. Je naprosto absurdní umožňovat bojovníkům Islámského státu a jejich nevěstám, aby se dovolávali zákonů evropských zemí a soudili u jejich soudů.
(zdroj: petrhampl.com)
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV