„Renomovaní ekonomové říkají, že v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dochází k systému, kde už nebude tolik dominovat Západ a takové to papírové bohatství, tištění peněz, že se vracíme do období reálné ekonomiky, kdy politicky dominovat budou země, které jsou bohaté na to, co je hmatatelné – na suroviny,“ říká dále Lukáš Kovanda.

Ono to bylo jasné celou dobu, že papírové „bohatství“ nemůže nahradit reálnou výrobu, ale nějak se to nedařilo vidět. A může to být pěkný průšvih, protože Česká republika těch surovin až tolik nemá, a nemá je vlastně ani Evropa.

Naštěstí to nemusí být tak horké. Tak jako Lukáš Kovanda psal před pár měsíci „měnové atomové pumě“, která měla zničit Rusko, teď nejspíš přehání na druhou stranu. Nejde přece jenom o suroviny pod zemí, ale především o schopnost něco z nich vyrábět. O mozky a ruce šikovných operátorů (jak se nově říká dělníkům), technologů, inženýrů a dalších. O vybudované fabriky a zkušenosti s konkrétními postupy. Když máte tohle, nakonec se i s vlastníky surovin můžete dohodnout.

Ale když máte jenom manažery v bílých košilích, kteří umějí kupovat a prodávat cenné papíry s nulovou užitnou hodnotou, co chcete nabízet.

Ukazuje se tak, jak nesmírně naivní až zločinné bylo zavřít výroby se 150letou tradicí, protože produkty nebyly podle marketingových expertů dost atraktivní nebo protože finančním expertům nevycházela nějaká číslíčka. A jen chabou útěchou nám může být, že stejnou hloupost udělali ve Velké Británii, USA a jinde.

S odstupem ta transformace ekonomiky nevypadá až tak dobře. Dobrá zpráva je, že to všechno je možné obnovit. Když se podařilo zemi obnovit po válce, proč ne po 30 letech vlády liberálních ekonomů?

(zdroj: petrhampl.com)