Jenže to nestačí k nastolení totalitního režimu. K tomu potřebujete i další prvky:

• Relativně jednotnou ideologii a systém požadavků, které se dají vymáhat
• Ekonomický model. I ten nejzbídačenější režim musí nějak zajistit výrobu potravin a dalších základních produktů, i kdyby měly být k dispozici jen pro příslušníky silových složek
• Schopnost zapojit do systému i další generaci

Nacismus i bolševismus měly poměrně jasnou představu, jaký režim chtějí vytvořit, a jak ho chtějí udržovat. Stejně jako tyranie před nimi. Jenže tady narážíme na směs výkřiků, které si navzájem odporují, a především – jsou neustále v pohybu. Co je dnes povinným dogmatem, to za pár hodin nebude platit. Co je dnes radikálním programem, to může být zítra rozcupováno někým ještě radikálnějším. I svatá Gréta může být každým okamžikem obviněna z rasismu nebo z toho, že diskriminuje pedofily. Nic není stabilní, neexistuje žádná konkrétnější představa, co by mělo následovat. To není cesta k totalitnímu systému, to je cesta ke zhroucení.

Není ovšem vůbec vyloučeno, že z toho zhroucení a následného chaosu by mohl vzejít někdo, kdo bude schopen opravdu nastolit brutální tyranii. To je jeden z důvodů, proč platí, že pro lidské životy ti klimatičtí aktivisté představují větší hrozbu než jakákoliv reálně myslitelná ekologická katastrofa.

(zdroj: petrhampl.com)