Za starých časů kolovaly legendy o tříhlavých obludách, které žijí za hranicemi známého světa. Za našich časů kolují legendy o dění v sousedním Maďarsku. Kolují především v tisku. Ukazuje se, že možnost získání osobní zkušenosti je k ničemu, pokud lidé zůstávají uzavření ve vlastních bublinách.

To posiluje práce s ukazateli, které nevyjadřují téměř nic a jsou jen k tomu, aby se potvrdil ten nebo onen pohled. Třeba údajně chybnou maďarskou hospodářskou politiku. Jenže když čtete pozorně, všimnete si ještě něčeho jiného. Třeba u tohoto kritika Orbánovy cenové politiky.

„Obchodníci museli držet předepsané ceny a zároveň zajistit u regulovaných produktů dostatečnou nabídku. Tím utrpěli ztráty a aby tyto ztráty vyrovnali, tak zdražili ostatní zboží. Tím inflace ještě zrychlila,“ vysvětlil Vírovacz (ekonomický analytik) německému deníku Welt.

Co ten úryvek říká? Že maďarská inflace je daná tím, že základní věci jsou levné a je jich dostatek a o to dražší jsou luxusní předměty. Takže rohlík stojí pořád stejně, zato podražil kaviár a luxusní whisky. Je to neúspěšná politika? Není to naopak politika velmi úspěšná? Je opravdu lepší nižší inflace dosažená tak, že zdražují hlavně základní potřeby?

(zdroj: petrhampl.com)