Co by se stalo, kdybychom ztratili schopnost rozlišovat rasy? Co kdybychom nedokázali poznat, kdo je běloch, kdo černoch, kdo Asiat, kdo Arab či jakkoliv jinak chce kdo rasy definovat?

Výstižnou odpověď dává americký profesionální aktivista Ibram X. Kendi:

„Když nebudeme schopní identifikovat rasové nerovnosti, nebudeme schopní identifikovat rasové instituce. A když nebudeme schopni identifikovat rasové instituce, nebudeme schopni proti nim bojovat.“

Ano, čtete správně. Nejde o snahu někomu pomoci. Jde o, abychom mohli bojovat proti bezpráví. Trávit tím celou pracovní dobu a být za to dobře placeni. Příliš se neunavit a ještě si připadat skvěle.

Jinak bychom museli řešit jednotlivé případy (či skupiny případů), ukázalo by se to jako namáhavé a frustrující a taky bychom zjistili, že většina intervencí nezabírá. To přece nechceme.

A to není jen otázka ras. Na tom jsou přece založena celá ta slavná „práva menšin.“ Nesnažíme se pomoci Sabrině Horváthové. Tu klidně můžeme odkopnout. Ale odstraňujeme diskriminaci Romů. Není to skvělé?

(zdroj: petrhampl.com)