Máme tu zajímavý fenomén. Novinové články, kde zdrojem informace je tajná služba. Skoro to vypadá, že tajní agenti tráví většinu času tím, že obcházejí redakce, aby vyslepičili všechno, co vědí.

Třeba britská tajná služba každých pár týdnů vypátrá, že Rusku dojde během pár dnů munice. A pokaždé to nepoužije jako podklady pro nějakou svou akci, nýbrž udělá z toho novinové články.

Je to propagandistická tajná zbraň zvlášť užitečná v posledních týdnech, kdy téměř denně najdeme ve velkém tisku články o tom, že kapacita západních zbrojovek je nedostatečná, zbrojní a muniční sklady se vyprazdňují a už není co na Ukrajinu posílat. I západní výcvikové kapacity jsou nedostatečné. Když to ze všech článků posčítáte, nejsou USA a Evropa dohromady schopny vycvičit více než 50 tisíc ukrajinských vojáků ročně.  To je méně, než o kolik přišly ukrajinské jednotky NATO za samotný říjen.

Co s tím? Není čas na mír? Kdepak. Britská tajná služba dojde ke zjištění, že tentokrát už Rusům všechno opravdu dochází. A prý ani není schopné ty beztak nedostatečné zásoby dostávat na frontu, mají problémy s nakládkou a tak. A honem s ním do novin! A přečtou si to prestižní analytici, zopakují to ve svých analýzách, gaučoví válečníci si to spokojeně přečtou a mohou zase zasednout k obrazovkám počítačů a užívat si radosti za zabíjení. Není to skvělé?

K čemu je tedy analytik? Správně, aby nám řekl to, co chceme slyšet.

To je odpověď na včerejší Vidlákův článek.

(zdroj: petrhampl.com)